Téma dne

Politický geograf Romancov: Ukrajina začíná být v tlaku na Západ zdrženlivější, ale stále má podporu

Téma dne

Politický geograf Romancov: Ukrajina začíná být v tlaku na Západ zdrženlivější, ale stále má podporu
Volodymyr Zelenskyj

Plus

Víc než měsíc po začátku ruské invaze na Ukrajinu si prezident Volodymyr Zelenskyj uvědomuje, že bez ohledu na to, jak silně tlačí na západní země, výsledek se nemůže dostavit tak rychle, jak by si přál, soudí politický geograf Michael Romancov: „Ukrajina začíná být při formulování svých požadavků směrem na Západ zdrželivější. Zároveň má ještě pořád silnou podporu, pokud jde o dodávky zbraní, munice a humanitární pomoci, do budoucnosti i finančních prostředků a technologií.“
Martina Mašková

Hosté Tématu dne jsou:
Jan Fingerland, komentátor Českého rozhlasu Plus
Vojtěch Bahenský, vojenský analytik z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
Michael Romancov, politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity Praha
Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Jsou. Jaké jsou aktuální scénáře vývoje války na Ukrajině? Změnila se výrazně situace za více než měsíc po zahájení ruské invaze. A jak se to vše promítá do situace lidí, kteří před válkou museli utéct? Tomu věnujeme příští minuty. U mikrofonu je třtina. Mašková. Téma dne ČRo.

  • Britská veřejnoprávní stanice BBC začátkem března v analýze uvažovala o pěti možných scénářích války na Ukrajině. Psala o variantě krátké, dlouhé nebo evropské války, ale také o možnosti diplomatického řešení anebo sesazení Vladimira Putina. Jak se to posunulo za více než měsíc bojů, to teď rozeberu s komentátorem ČRo Janem Fingerlandem. Honzo, dobré jitro. Dobrý den. Dá se říci, že některá z těch zmíněných možností už padla? Už je vyloučena třeba krátká válka nebo evropský konflikt?

  • Dá se říci, že krátká válka ještě vyloučena není, protože kdyby ta válka skončila třeba ještě tento týden, pořád bychom hovořili o krátké válce předtím téměř měsícem, když o tom na BBC psali, ale pod krátkou válkou mysleli víceméně to rychlé ruské vítězství. Ten nepodařený blitzkrieg, který z různých důvodů se nepodařil a vedl by k nějakému zdrcujícímu vítězství Ruska. Takže v tomto smyslu ten scénář, tak jak byl původně myšlen, už padl. Je tady pořád ještě perspektiva, že ta válka bude dlouhá, protože obě strany mají ještě kapacitu na to nějakou dobu válčit a zřejmě věří, že mohou ještě něco vyválčit. Co se týče toho evropského konfliktu, to je něco, co nás samozřejmě zajímalo i tady ve střední Evropě. Záleželo by asi na tom, jak bychom to chápali. Buď tak, že by se to stalo tak nějak v uvozovkách omylem, to znamená, že ta válka by se nešťastně přelila po nějakém incidentu přes hranice Ukrajiny směrem na západ, do států NATO a pak by mohla eskalovat. To se zdá, že se nestane, protože i západní státy dost jasně signalizují, že nemají zájem na takové eskalaci. Druhá varianta byla, že by něco takového udělal sám Vladimir Putin, protože by to byla součást jeho strategie nebo proto, že by prostě jsme zjistili, že opravdu už se psychologicky posunul někam mimo normalitu.

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají