Před pětapadesáti lety, v lednu 1966, se premiérkou Indie poprvé stala Indíra Gándhíová – kontroverzní politička, obdivovaná pro své socializační programy pro indickou chudinu, ale kritizovaná za autoritativní chování vůči opozici.

Radiodokument, ve kterém autorka Brit Jensen ohledává smysl české tradice návštěv Mikulášů a čertů. Proč se máme bát? Vzít nohy na ramena nebo se zastavit a čelit vlastnímu strachu?

Co se stane, když jedy zmutované lišce z bývalých berlínských plynáren zahyne při výbuchu sedm liščat? Nemůže bolestí ani umřít. Pak potká zmatenou autorku, jejímž zadáním bylo natočit o parku radiodokument. Konečně má stoletá liška komu štěkavě odvyprávět příběh místa, kde se její osobní tragedie protnula s politickými dějinami evropské metropole. Přesně takto vznikla akustická bajka Stoletá liška v parku.

Volala mi kolegyně, že Matyáš je výjimečný kluk, mimořádně inteligentní. Že s oběma kdysi točila dokument o nadaných dětech a že by bylo zajímavé, kdybychom se poznali.

V rozhlehlé mongolské stepi, nedaleko hranic s Ruskem a Čínou, jsem potkal rodinu pastevce Čandrábala. Jeho stáda trpí zhoršující se kvalitou pastvin a v celé oblasti v důsledku klimatických změn ubývá srážek a zvětšuje se sucho. Mongolsko navíc stále častěji postihuje ničivý dzud. Když po vyprahlém létě přijde v zimě sníh a tuhý mráz, jde dobytku o život a pastevcům o živobytí.

O lidech s albinismem koluje v Africe řada mýtů. Na některých místech dochází i k jejich rituálním vraždám. Unikátní drásavá reportáž získala Novinářskou cenu 2019.

Radiodokument, ve kterém autorka Brit Jensen ohledává smysl české tradice návštěv Mikulášů a čertů. Proč se máme bát? Vzít nohy na ramena nebo se zastavit a čelit vlastnímu strachu?

„Když přemýšlím, co tady po mě zůstane, napadá mě paralela se zabíjením ovcí. Co po nich zůstane? Maso, kosti. Nemyslím, že něco víc,“ zamýšlí se nad svou plánovanou smrtí hlavní hrdina nového dokumentu Berka se rozhodl zemřít. Osmačtyřicetiletý podnikatel v oblasti IT publikoval na jaře letošního roku na svém facebookovém profilu příspěvek, ve kterém vysvětluje, proč si chystá vzít život. Audiodokument o něm natočila Martina Pouchlá.

V soutěži Média na pomoc památkám letos v rozhlasové kategorii zvítězil dokument naší kolegyně Aleny Blažejovské. Zcela mimořádně proto zazní i v Zelném rynku a poslechnout si jej můžete i zde.

Příběhy pěti uprchlických dětí integrovaných do německé třídy ve škole Alberta Einsteina v severoněmeckém Torgelowu na Rujaně. 

Technologické a historické aspekty městské dlažby, zvuk dlaždičských kladívek a nevšední procházka Prahou. Tento počin získal druhou cenu na Prix Bohemia Radio 2018 v kategorii Dokument.

Míša nebyla nikdy zamilovaná, nikdy nepolíbila muže. Je asexuálka. Její pokoj je vyzdobený kůžemi i vypreparovanými zvířaty. Míša zkrátka není úplně obyčejná mladá žena.

„Já jsem komunista, byl jsem jím a budu. Já se nepřevlékám...,“ říká hrdě hlavní postava nového audiodokumentu Pan Koláček z cukrárny. 

Intimní zpověď autorových prarodičů, jimž se do domácnosti nastěhovala Parkinsonova choroba. Netrpí jen dědovo tělo. Nemoc má podstatný vliv i na dlouholeté manželství. 

Bára, Petr a Ondřej museli dospět mnohem rychleji než jejich spolužáci. Už na střední škole se museli vyrovnat se smrtí v rodině. 

Na pražské Kampě je proslulá kavárna, která se jmenuje Mlýnská, ale nejčastěji se jí říká Mlejn.

Asi 20 % Čechů vlastní psa. To znamená, že v Česku musí být více než dva miliony psů. Ale kolik je v téhle zemi leseb? 

Do života mužského páru mužů, který se z Prahy odstěhoval na venkov, vás zve autorka dokumentu Slobodanka Radun.

Mirek (61) a Míša (36) v dokumentu o mezní partnerské situaci jako příležitosti k úvaze nad tím, jestli dokážeme skloubit víru v sebe s vírou v to, co nás přesahuje.

Na jaře 2016 se u mikrofonu sešla malá skupina dospělých žen, které spojuje krutá životní zkušenost. Byly znásilněny. Některé v dospělosti, jiné už jako dívky nebo děti.

Jirka je zřejmě jediným bývalým římskokatolickým farářem v Česku, který vstoupil do registrovaného partnerství s jiným mužem. Tom, jeho...

Petra a Natálie se narodily českým matkám a ghanským otcům. Otce ale poznaly buď až v dospělosti, nebo vůbec. Poslechněte si dokument o opětovaných shledáních i zklamání.

Zemřel Zdeněk Sternberg, potomek hraběcího rodu a vlastník hradu v Českém Šternberku. Bylo mu 97 let. Osobnost Zdeňka Sternberga si připomeneme ve středu 20. ledna ve 21 hodin na Dvojce. Poslechněte si jeho vyprávění o tom, že vlastnit hrad v 21. století lze nazývat ekonomickou sebevraždou. S noblesou hovořil o svém životě a úsilí udržet rodinnou tradici.

Josef je obyčejný řidič brněnské autobusové linky a současně neobyčejný člověk. Žije se smrtelnou nemocí, autistickými dětmi a vírou v člověka. Pořad se žánrově nachází na pomezí mezi rozhlasovým dokumentem a rozhlasovou hrou.

Významný český galerista Zdeněk Sklenář a jeden z nejprodávanějších českých autorů současnosti Krištof Kintera mluví v radiodokumentu Jana Strejcovského o ceně uměleckého díla a jeho proměnlivých hodnotách.

Po osudné diagnóze dal David Duroň v práci výpověď a našel se v pomoci jiným. V Africe. Jak může hraniční situace proměnit celý život?

REPRÍZA | Národ ji miloval. Stejně jako její herečtí kolegové. Přesto nikdy nezískala titul národní umělkyně. V dokumentu se z úst Václava Vydry nebo Luďka Munzara dozvíte proč.

Kouzlo příběhů Harryho Pottera na ni zapůsobilo tak, že mu podléhá i coby doktorandka. Sama začala psát potterovské příběhy a ke čtení přivedla spoustu mladých. Ale pak...

Mladí lidé často střídají vysoké školy, někdy je ani nedostudují. S tímto fenoménem se potýkám téměř každý den, a to nejen při výběru studijního oboru. Dokážu strávit půl hodiny třeba jen při výběru limonády v supermarketu. Začal jsem o tom diskutovat s trojicí mladých respondentů – Jakubem Ruschkou, Martinem Novákem a Eliškou Hájkovou – a nakonec dospěl až k analýze toho, co jsou tužby a možnosti života člověka mé generace – mileniála.

Rozhlasový dokument MIR, příběhy ze Srebrenice přináší vhled do každodenního života v poválečné Bosně a Hercegovině. 

Už ani nevím, kdy jsem si poprvé položil otázku, jestli se člověk může na umírání nějak dopředu připravit. Nebo je lepší na to nemyslet a odevzdat se do rukou odborníků? 

V hostinci U Deustchů stojí altán, kde se hraje hudba a občas i divadlo. Tohle je ovšem obrázek z druhé poloviny 19. století. Jak to v Libni vypadá dnes?

Viola Tokárová ve svém novém dokumentu Love from Space představuje příběh hudebníka Martina Svátka, jehož kariéru muzikanta a moderátora internetového rádia...

„Osmnáct sovětských vagónů se monotónně pohybuje směrem k Donbasu, který se před více než dvěma lety stal synonymem bojů proruských separatistů s ukrajinskou armádou,“ uvádí svůj dokument z ukrajinské šedé zóny Zdeněk Chaloupka. „Tahle válka nikdy doopravdy neskončila, jen svět se o ni přestal zajímat.“

Ve věku 90 let zemřel v noci na sobotu v Torontu Jiří Brady. Za války prošel několika koncentračními tábory. Do Kanady emigroval v roce 1951. Zkušenost s holokaustem se snažil předávat dětem prostřednictvím příběhu své sestry Hany.

REPRÍZA | Zastavme skrytá jatka, vyzývají veřejnost aktivisté v kampani Stop sečení srnčat. Členové spolku Hlas zvířat organizují petici a snaží se podnítit myslivecké spolky a zemědělce ke zvýšenému zájmu o problematiku posekaných srnčích mláďat při jarní senoseči. Někde se dobrovolníci aktivně účastní vyhánění zvěře z luk těsně před sečením.
Ivan Studený

Nejsem historička, ani muzikoložka. Dokument jsem nikdy nedělala. Jak můžu tedy takový natočit? Můžu si to vůbec dovolit? Není to troufalost? Možná odvaha, možná drzost.

95 let by se dnes dožil novinář, muzikolog a hudební publicista Ivan Medek. Jako vzpomínku na něj nabízíme dokument nazvaný Neodpovíte-li, pochopím, který se zaměřil na jednu z méně známých kapitol jeho života.

 Její tvorba byla silně ovlivněna studiem fotografie a typografie na Bauhausu.

Brněnské podzemí znali Brňané řadu let jen z legend. O jeho průzkum neměl nikdo vážný zájem, dokud v propadu země pod tramvajovou zastávkou nezmizela žena.

Jak se les obnovuje? Jak mu můžeme pomoci? Autorka dokumentu Alena Blažejovská potkala hrdinu známé povídky Jeana Giona v osobě lesníka Jiřího Nohela, jehož revír se rozkládá poblíž Velké Bíteše na samém okraji Vysočiny. O jeho cestě lesem s ním natáčela po čtyři roční doby roku 2018. Repríza z 21. března 2019.
Alena Blažejovská

Pavla Radu můžete téměř každý den potkat na sídlišti v pražských Modřanech. A určitě ho hned poznáte. Většinou sem totiž vodí své koně na pastvu. Často ho doprovází...

„Já že jsem blázen? Ne. Blázni jsou ti, kteří sedí na gauči, pijí pivo a nic nedělají.“ To říká muž, který před šesti lety inicioval vznik Beskydské oblasti tmavé oblohy.