Začátkem letošního roku měli všichni jasno inflace klesá, takže centrální banky budou moci snížit úrokové sazby. Podpoří se ekonomika a porostou akcie. V tomto optimismu prožil svět první kvartál, kdy akcie rekordně vzrostly a rekordy lámal i i rizikové instrumenty, jako třeba kryptoměny. Postupně se ovšem začaly množit střípky dění ukazující, že optimisticky přímočaré nebude skoro nic. Datum, kdy by mělo dojít ke snížení úrokových sazeb v Americe, což je pro trhy klíčová událost, se postupně začalo odsouvat a ukázalo se, že růst trhů byl tažen z podstatné části právě optimismem z čekaného snížení sazeb, takže psychologicky tento impulz nyní vyprchal. Množí se odhady, že americký FED letos sazby vůbec snižovat nebude. V Americe brání snižování úrokových sazeb paradoxní situace, kdy vcelku rychle rostla ekonomika, ale proti předpokladům také inflace, byť tempo obojího na konci kvartálu přibrzdilo, jsou obavy, že by se ekonomika mohla začít přehřívat a další snížení sazeb by to ještě akcelerovalo a tlačilo i na inflaci. V Evropě je aktuální logika dění podobná, jen v trochu nižších číslech. HDP EU v prvním čtvrtletí vzrostlo, ekonomika se asi dostala z recese. Inflace je stále dost nad dvěma %, které by chtěla Evropská centrální banka, takže analytici mají zato, že ani ona nebude s poklesem sazeb spěchat. Obecně inflace ve službách se drží mnohem výše než ve zboží, což se může stát novým normálem, protože zatímco řada zboží díky technologickému pokroku zlevňuje, lidská práce zůstává drahá. A podobná situace se odehrává i na domácím trhu. Také se čekalo rychlejší snížení úrokových sazeb, což by zlevnilo úvěry pro firmy či hypotéky pro domácnosti. Centrální banka letos snížila sazby už třikrát na aktuálních 5,25 desetin %. Teď analytici soudí, že do konce roku neklesnou sazby pod čtyři %. Žádné podstatné snížení ceny hypoték, potažmo zvýšení zájmu o nákup realit se tak čekat nedá. Chat nebo se obává příliš rychlého růstu mezd, na který ukazují to předběžné statistiky. Také oslabuje koruna z především k posilujícímu dolaru a slábnoucí tuzemská měna by fungovala proinflačně. Aby centrální banka snížila úroky citelněji, museli by mzdy ochladnout nebo výrazněji posílit koruna. Ideálně obojí, což zatím nevypadá. Akcioví investoři a lidé, co si chtějí vzít půjčku, tady z vysokých sazeb velkou radost nemají. Běžné domácnosti ale klidně mít můžou. Úroky jsou aktuálně vyšší, než je inflace, a někde třeba v Česku dokonce významně o několik procentních bodů. Taková situace tu byla naposledy pár měsíců v roce 2012. Jenže i tehdy byl rozdíl výrazně nižší než teď reálně teď tedy Češi, když si peníze jednoduše uloží do banky na spořicí účet, bezpracně zbohatnout.