Spojené státy letos zažívají nezvykle dlouhé období předvolební kampaně před listopadovými volbami. Utkají se v nich hlavně dva stárnoucí kandidáti Joe Biden a Donald Trump, se kterými má velká část populace problém, ale které se stejně nikomu z jejích spolustraníků nepodařilo v primárkách překonat. Když jeden z kandidátů vede kampaň z Bílého domu, analytici mu většinou dávají větší šance než vyzyvateli. Neplatí to ale vždycky. Ostatně vhodnou ilustrací jsou i minulé volby z roku 2020, kdy tato domácí výhoda Trumpa nezachránila. Jednou za pár týdnů pak americkými médii zarezonuje nový předvolební průzkum, ze kterého se snaží všichni věštit, jak se v listopadu voliči rozhodnou. Většina z nich naznačuje, že jde o vcelku vyrovnaný zápas. Značná část ale ukazuje na větší šance Donalda Trumpa. Nejčerstvějším varovným signálem je aktuální průzkum od Jana Kollera ve spolupráci s deníky The New York Times a Philadelphie Iráku major. Ten ukazuje na Trumpův náskok pěti z těch států, u kterých se dá předpokládat, že v letošních volbách mohou být rozhodující Michigan, Arizona, Nevada dort a Pensylvánie. Ve všech z těchto států přitom v roce 2020 vyhrál. Mají den. Aby toho nebylo málo, Trump má dle průzkumů velmi solidní čísla jak u hispánských voličů, tak u těch mladších 29 let. Kdybyste někomu před 10 lety řekli, že bude republikánský kandidát oblíbenější u voličů ve studentském věku, dozajista by se vám vysmál. Nejen tyto výsledky by měly Bílý dům značně znervózňovat pro nás ostatní ale mohou ilustrovat řadu zajímavější z poznatků. Především to, že výrazná část Američanů je přesvědčena, že směřování jejich země by se mělo razantně změnit. Úhrnem 69 % dotázaných v průzkumu uvedlo, že by si americký ekonomický a politický systém zasloužil o výrazné změny nebo dokonce zcela překopat. A zatímco jen necelá čtvrtina dotázaných věří, že by něco takového mohlo přinést znovu zvolení Bidena. 70 % z nich si podobné naděje vkládá do návratu Trumpa. Ohraná pohádka o vývoji americké politiky za poslední dekádu je, že se extremistická křídla v obou stranách snaží zbořit stávající pořádky, které silou vůle drží při životě. Drolící se Bašta rozumných centristů. Průzkum od si je nakonec ukazuje, že k údajným radikálům se alespoň nad abstraktní otázkou v průzkumu hrdě hlásí drtivá většina Američanů. Bidenovi ztráty se soustřeďují mezi umírněnými a konzervativními demokratickými voliči, kteří se nicméně myslí, že systém potřebuje zásadní změny, varuje výslovně analytik The New York Times nabídkou na. Americká politika se totiž v uplynulých dvou dekádách točí v kruhu. Ať už jde o Baracka Obamu, nebo následně Trumpa a Bidena, vždy přijde kandidát, který slibuje zásadně otočit kormidlem oproti předchozí vládě v dobrém slova smyslu. Populistický hněv na nefunkční systém ho vynese do Bílého domu, ve kterém ale sliby změny a naděje žádný z kandidátů nikdy zcela nenaplní. A když proti sobě stojí dva kandidáti, kteří už oba prezidenty byli, báchorkám o napravení kurzu může věřit jen málokdo.