Když si čínský a ruský prezident před dvěma lety slíbili, že přátelství jejich zemí je a bude bez hranic, netušili, jak ten druhý svým tažením proti Ukrajině vystaví tento slib zatěžkávací zkoušce. To, co pod krycím označením speciální vojenská operace mělo být bleskovým obsazením země aspirující na členství v EU a v NATO se proměnilo ve vleklou opotřebovávají válku s nejasným výsledkem. Na nynějším setkání Si Ťin-pchinga a Vladimira Putina v Pekingu bylo patrné, že pro čínského prezidenta, který v této dvojici představuje toho silnějšího, většího bratra, je putinovské tažení příležitostí i problémem příležitostí. Tím, jak zaměstnává západ a komplikuje tak odpověď Spojených států. Pokud by se Peking rozhodl obsadit Tchaj-wan, který považuje za vzbouřeneckou provincii a možná ještě více za zneklidňující příklad, že i Číňané mohou žít a prosperovat v demokracii. Ruská agrese proti Ukrajině představuje zároveň problémů, protože Washington dal opakovaně najevo nelibost nad čínskými dodávkami zboží s civilním i vojenským využitím, jako například polovodiče či mikroprocesory nezbytné pro naváděcí systémy sofistikovanějších typů zbraní. V jiných dům oznámil šéf firmy exportující do Ruska tyto druhy zboží a také tanky, které se na podobných obchodech podílejí, pocítí sankce, které by je vyřadili z velké části světového obchodu. Takové kroky by dále komplikovaly vztahy se Spojenými státy, již beztak zatížené restrikcemi, kterými Washington brání přístupu Číny ke špičkovým technologiím nebo pronikání čínských firem do bezpečnostně citlivých sektorů, jako například telekomunikace. Prezident si proto ve vztahu ke svému ruskému protějšku balancuje, aby svému strategickému spojenci pomohl. Zároveň se však chce vyhnout tomu, aby jeho ukrajinská eskapáda dál dramatizovala vztahy ke Spojeným státům. Dávkování na obou stranách vahadla je zcela v rukou Pekingu, protože ať už si přátelství bez hranic znamená cokoliv, tím slabším ve vztahu je Vladimir Putin, jehož válečné tažení se bez čínské podpory neobejde. Na obchodech s energetickými surovinami je nejlépe vidět pragmatická stránka čínského přístupu, protože Peking sice nakupuje ruskou ropu a zemní plyn, ale Moskva vzhledem k omezenému přístupu na světové trhy je nucena přistupovat na razantní slevy. Jedna věc však vlád se v Pekingu a v Moskvě spojuje, a tou je odpor vůči západu a snaha narušit proměnit stávající řád, kde podle jejich soudu mají dominantní pozici Spojené státy. Proto Si Ťin-pching z nejrůznějších důvodů nepomůže Vladimiru Putinovi jeho ukrajinském tažení tolik, jak by bylo v jeho silách, ale určitě jej nenechá padnout.