Názory a argumenty

Jan Fingerland: Staré novinky o vládě Hamásu

Názory a argumenty

Jan Fingerland: Staré novinky o vládě Hamásu
Palestinci žijící v Rafahu se stěhují do bezpečnějších oblastí v Gaze

Plus

Americký list The New York Times uveřejnil článek o povaze diktatury Hamásu. Opírá se o nově nalezené dokumenty v Gaze. V jistém ohledu by se dalo říci, že americký list „objevuje Ameriku“, ale i tak upozorňuje na důležitou stránku věci.
Jan Fingerland

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Americký list The New York Times uveřejnil článek o povaze diktatury Hamasu. Opírá se o nově nalezené dokumenty v Gaze. V jistém ohledu by se dalo říci, že americký list objevuje Ameriku, ale i tak upozorňuje na důležitou stránku věci. Izraelci v Gaze našli a americkému listu předali dokumenty, které přinášejí informace o jedné ze tří tajných služeb, které Hamas používal především proti vnitřním kritikům uvnitř pásma. O tom, že je v Gaze diktatura, se samozřejmě vědělo, i když volání po svobodě pro Gazu se této otázky obvykle netýkalo. Jinak bylo zřejmé, že Hamas je islamistická a povstalecká organizace vzešlá z Muslimského bratrstva a o svou moc a logicky nehodlá dělit k moci přišla v relativně svobodných volbách v roce 2006 téměř polovinou hlasů na obranu těch, kdo se dobrovolně pro Hamas rozhodli, se říkalo, že tak protestovali proti efektivitě a zkorumpovanosti Fatahu, který skončil druhý. Už v následujícím roce ale Hamas násilně ovládl celou Gazu, a to pomocí brutální síly. Od té doby se žádné volby nekonaly, nepočítáme-li volby do studentských rad na tamních univerzitách nebo v různých profesních svazech. Tam ovšem Hamas nadále získával velkou podporu. Podle nově nalezených dokumentů jedna z tajných služeb sledovala nejméně 10000 genů, které považovala za nespolehlivé, nebo identifikovala jejich kritická vyjádření na sociálních sítích. Podle lidí, které nedávno zpovídala a Mira Hasová za Arezzo, panuje nyní mezi Gazou a velká nespokojenost s Hamasem. Lidé prý proklínají zejména Jahjá Sinvár a který stojí za útokem ze 7. 10.. Současně podle některých tvrzení lidem vadí spíš načasování a důsledky útoku, ne akce sama. O tom, jak velká část z nich to je, panují debaty, tím spíše, že jak říká jeden z respondentů, každý Arab má na otázky národní a odbojové hrdosti dva názory. Jeden pro vnější svět včetně průzkumu veřejného mínění a ten druhý, který si nechává pro sebe. Zároveň se ví o tom, že Hamas se vrací na místa, odkud byl vypuzen. A nejen střílí na izraelské vojáky, ale systematicky dává najevo Gaza dům, že nemají počítat s jeho zmizením. Článek v The New York Times o represi Hamasu proti Gaze dnů přináší nové detaily, ale některé otázky si neklade. Tedy do jaké míry je podpora Hamasu výsledkem politické represe a do jaké je nadále sdílená i po půlroční válce. To je důležité i proto, že mír může vzejít jen z uznání nutnosti přijmout kompromis Izraelci, a tedy přehodnocení některých východisek na straně společnosti v Gaze nebo pokud Hamas vládl pomocí tajné policie a zastrašování, budou Gaza ne případnou porážku Hamasu chápat jako své osvobození. Ze strany Izraelců zaznívaly výčitky, že pokud Gaza ne, nebyli spokojeni s Hamasem. Měli prý diktaturu svrhnout, jinak se stali spoluviníky vojenského útoku. Jak sami víme, proti diktatuře není jednoduché vystoupit, ale pokud má být Gaza svobodná jako celek, její jednotliví obyvatelé, musí se stát řada věcí. K nim patří i převzetí odpovědnosti za vlastní osud a vytvoření nějaké alternativy k dosavadní politice a idejím, které ji řídili.

Více z pořadu