Fotografie, kterak se zoufalí sadaři a vinaři v Česku snaží chránit své stromy před náhlými mrazy pomocí hořících ohňů, působili skoro až poeticky. Nenechme se ale zmást. Je sice pravda, že klimatická katastrofa může být i fotogenická. Vzpomeňme si na apokalyptické výjevy hořících lesů. Hezkého však na ní není vůbec nic. Intenzitu dopadu změn klimatu zažívají už i Češi a Češky. Každý rok víc a víc. Mezi nejpostiženější skupiny obyvatelstva patří zemědělci a sadaři. Právě ti totiž pociťují změnu klimatu doslova v přímém přenosu. Jak mimo jiné dokládají i data ústavu výzkumu globální změny Akademie věd, která změny klimatu v souvislosti se zemědělstvím dlouhodobě zkoumá. Ovocnáři a sadaři na tom nejsou dobře už několik let. Úroda je značně proměnlivá a především méně odolné stromy, jako jsou například meruňky, jsou schopné plodit ovoce stále méně často. Důvodem jsou teplé zimy a dřívější nástup jara a s ním spojených vyšších teplot, v jejichž důsledku začínají stromy rašit dříve. Stačí pak pár mrazivých nocí a stromy zmrznou. Další šanci během roku nedostanou. Letos je situace skutečně alarmující. Dle mnohých sadařů přišli čeští ovocnáři u některých stromů o většinu úrody. Zničeno bylo zhruba 100000 tun ovoce. Jedná se zcela určitě o jedno z nejhorších poškození úrody za posledních 100 let. A podle odborníků i sadařů samotných se škody vyčíslí na více než miliardu korun. Na Moravě je situace o trochu lepší než Česku, ale stejně jsme svědky děsivé trajektorie, na jejímž konci může být i velká změna, co se odrůd vhodných pro pěstování týká. Na příští týden ohlásily zemědělci další protesty, ačkoliv mnohdy jejich shromáždění působí až dezinformačním charakterem. Problémy, kterým v dnešní době zemědělci čelí a kterým ještě čelit budou, jsou zcela reálné a dopady, které budou zemědělci s každým dalším rokem pociťovat, budou jen horší. To, co se na protestech nejvíce zarážející, je, nakolik antik klimatické zaměření mají. Aby se některá odvětví v zemědělství udržela, je totiž nutné žádat pravý opak co nejvíce klimatické politiky. Jen tak české zemědělství překoná těžké zkoušky, které ho čekají. Větší důraz na klimatická opatření bychom ale od vlády měli žádat my. Všichni sadaři, ovocnáři či zemědělci jsou totiž pouhým předvojem, nejviditelnější skupinou, na níž se dopady katastrofy dobře doložit. Nenechme se ale zmást kdekoliv jinde je to skoro stejně děsivé, že se k pocitu ohrožení na to reálným váže i větší náchylnost k podpoře antisystémových politik snad není třeba opakovat. Zažíváme to dnes a denně, a to i ve vztahu k mnohem méně alarmujícím scénářům, než je právě klimatický rozvrat.