Studio Leonardo

Evropa metody genetické editace plodin velmi striktně reguluje. Zároveň ale masivně dováží odjinud, říká rostlinný genetik Pečinka

Studio Leonardo

Evropa metody genetické editace plodin velmi striktně reguluje. Zároveň ale masivně dováží odjinud, říká rostlinný genetik Pečinka
Stránka pořadu
Obilí (ilustrační foto)

Plus

Geneticky modifikované nebo metodou CRISPR-Cas9 editované plodiny se pomalu prosazují v zemědělství, jen Evropa stále s jejich přijetím otálí. Je na místě tato zdrženlivost? Hostem Studia Leonardo je molekulární biolog a rostlinný genetik Aleš Pečinka z Ústavu experimentální botaniky AV ČR se síldem v Olomouci.
Daniela Vrbová

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

  • Dokážou uživit naši již osmimiliardovou populaci, té se adaptovat na změnu klimatu, jsou šetrné k životnímu prostředí a ukazují excelenci vědeckého výzkumu a lidského vědění. Superlativy, kterými geneticky editované plodiny vynáší, jejich zastánci přesněji řečeno chválí technologií editace genomu rostlin, známou též pod zkratkou krys průkaz devět. A na druhé straně jsou hlasy, které hlavně v EU takový techno optimismus brzdí a do popředí staví obavy z takto vyšlechtěných plodin a ze změn v zemědělském sektoru, které by to přineslo. Proč evropské státy zatím váhají s povolením pěstovat geneticky modifikované plodiny a jak je to vlastně je editovat genom? Je to zákrok srovnatelný s náročnou chirurgickou operací, nebo už laboratorní rutina? O tom dnes mluvíme s molekulárním biologem a rostlinným genetikem doktorem Alešem Pečinkou z ústavu experimentální botaniky Akademie věd se sídlem v Olomouci. Vítejte ve vysílání. Dobrý den. Dobrý den.

  • A u poslechu vás vítá Daniela Vrbová.

  • Studiu.

Více z pořadu

Od nejnovějšího

Další epizody

Ostatní také poslouchají