Řečí peněz

Antimonopolní úřad by měl na potravinovém trhu hrát daleko aktivnější roli, usuzuje ekonom Bureš

Řečí peněz

Plus

Tento týden pokračují debaty nad cenami českých potravin, které obchodníci plánují od ledna zdražit kvůli vyšším nákladům. Nepomohlo ani snížení DPH. Situaci by ale mohl změnit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. „Ovoce to možná nepřinese hned, ale pokud budeme aktivněji pracovat na kultivaci soutěžního prostředí, tak je to dobrá zpráva,“ domnívá se hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Václav Pešička

14. prosince 2023, 11:10

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

Co hledáte?

Konci roku bilancují všichni a i my dnes povedeme řeč bilanční. Všechny relevantní ekonomické instituce předpovídají, jak velké nás čeká zdražování, jak se podaří oživit ekonomický růst, který by měl společnosti přinést prosperitu. Budeme doufat, že po měsících negativních zpráv vámi před koncem roku přidáme trochu optimismu a klidu. A když říkám my, tak myslím také hlavního ekonoma Patria finance Jana Bureše, který je se mnou ve studiu. Vítejte. Pěkný den. A řeč bude také o tom, kde jsou kořeny drahých potravin v českých obchodech. Obohacující poslech přeje Václav Pešička.
Řečí peněz.
Tu poslední analýzu v tomto týdnu představila a finanční skupina ČSOB a podle ní před sebou máme už jen několik málo týdnů, kdy statistici hlásí inflaci nad pět %. Ta lednová by měla být v meziročním srovnání už jen v uvozovkách 3,36 setin %, což je sice ještě daleko od dvouprocentního cíle ČNB, ale už nás nemusí děsit čísla a z raných 90. let, na která jsme si v posledních měsících zvykli zhruba sedmi procentním růstu mezd, tak nám začnou ty reálné opět růst a možná se oživí i stagnující domácí poptávka. Ten boj s inflací si ale podle analytiků vybral svou daň v podobě toho, že přísná měnová politika a opatrnost světových bank začala brzdit hospodářský růst, a to nejen v naší exportně nastavené ekonomice, ale i v jiných zemích včetně Německa nebo dokonce Spojených států. Spíše než dynamické oživení se tak podle analytiků ČSOB dočkáme toho stagnujícího, které bude korespondovat se světovým hospodářstvím. Podle hlavního ekonoma ČSOB Martina Kupky pak žijeme v období rychlých a možná až překotných změn a tyto změny zasahují mnoho oblastí našeho života. Mohou vzbuzovat totiž nejen pozitivní očekávání, ale také obavy a strach a promítají se pak do nálady společnosti, do politických preferencí i ekonomického chování obyvatel. Jeho kolegyně z Raiffeisenbank Helena Horská pro naše vysílání připomněla, že i přes přijatý konsolidační balíček máme ještě hodně úkolů před sebou.