Nákup amerických stíhaček páté generace F-35, který Česko na konci ledna podepsalo, je nejen nejdražším armádním kontraktem v historii, ale také strategickým rozhodnutím na celá desetiletí dopředu. Od počátku přitom bylo jasné, že realizace monstrózní smlouvy a závazku z ní vyplývajících bude ležet na bedrech nejen současné, ale ještě více příští vlády. Tím spíš by byla namístě nějaká míra souznění mezi koalicí a opozicí v této záležitosti, tak klíčové pro bezpečnost Česka. Ale nakonec to proběhlo, jak se dalo čekat. Nic podobného, byť jen stínu, porozumění mezi kabinetem a nevládními stranami se neobjevilo v průběhu hektických debat předcházejícím uzavření smlouvy.

Bylo přitom zcela v duchu práv opozice, když hnutí ANO kritizovalo cenu za letadla dosahující 150 miliard korun jako předraženou. Vždyť i Petr Pavel ještě jako prezidentský kandidát pochyboval o nutnosti nákupu těchto supermoderních letounů kvůli vysoké ceně a prohlásil, že by volil Gripeny. Když se ale Pavel jako hlava státu a vrchní velitel armády seznámil se všemi analýzami, jasně podpořil nákup s pětatřicítek jako něčeho, co je na špičce současných technologií a co nám zajistí, že na té špičce budeme po dlouhou dobu. Když pak armáda část těchto analýz odtajnila veřejnosti, ukázal se jako zcela zavádějící hlavní argument Babišova hnutí, že by provoz třicítek byl třikrát dražší než u Gripenů. Podle armádních výpočtů totiž současné Gripeny vycházejí provozně jen o čtvrtinu levněji než provoz stíhaček f 35. Nakonec ovšem i tuto relativně věcnější argumentaci hnutí ANO přehlušil jeho šéf Andrej Babiš kanonádou, v níž nechyběly osvědčené populistické figury typu proč máme utrácet stovky miliard za letadla, když není na důchody či byty, ale došlo i na antiváleční komnatu. To když Babiš tvrdil, že NATO je obranný pakt, tudíž si nemáme co pořizovat. Útočná letadla, která mohou být nosičem jaderných zbraní. Na pozadí této demagogie a fušerský exhibicí tak spíš mohli vysnít působivé výklady armádních expertů, podle nichž nejsou tyto stíhačky páté generace jen bojovým letounem, ale létajícím počítačovým a byl italským střediskem schopným získávat a vyhodnocovat data, řešit v komunikaci s pozemními složkami armády taktické situace a dosahovat tak dominance na bojištích jistě bere dech. Výše nákladů na pořízení a provoz těchto strojů, které se mají za 40 let její životnosti vyšplhat na 322 miliard korun. Zároveň ale také se zatajeným dechem sledujeme hroucení bezpečnostních pilířů v různých částech světa a zvláště pak si můžeme být jisti, že militarizované Rusko se jen tak nevzdá svých agresivních plánů táhnout po ovládnutí Ukrajiny dál na západ. Tváří tvář těmto hrozbám nejsou žádné výdaje na nejmodernější obranu a odrazení útočníka dost vysoké. Lze tedy s jistým ulehčením vnímat prohlášení Andreje Babiše, který po podpisu smlouvy o nákupu letounů F-35 prohlásil, že jeho hnutí by tuto dohodu a závazky ČR respektovalo v případě nástupu do vlády. Zároveň ale skutečnost, že hnutí ANO do poslední chvíle útočilo na smlouvou zcela v duchu kremelské propagandy, hodně ubírá na důvěryhodnosti tohoto Babišova ujišťování.