Laboratoř

Návrat vyhynulých ptáků na Nový Zéland by trval 50 milionů let

Laboratoř

Plus

Evoluční biologové z Německa a Nizozemska se pokusili odhadnout, jak dlouho by to trvalo, než by se na Nový Zéland vrátily ptačí druhy, k jejichž zániku přispěl člověk. Zjistili, že příroda tamních ostrovů by na obnovu ptačích populací potřebovala 50 milionů let. Studie má pomoci dnešním ohroženým druhům.
Martina Mašková

24. srpna 2019, 10:35

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

Co hledáte?

Jak pak ovlivňuje křížení mezi Sýkora mi, čím člověk ovlivnil ptáky na Novém Zélandu a jak západoafrická perlička zvládá změnu klimatu? To budou náměty dnešní diskuse vědců a herců. Dobrý poslech přeje Martina Mašková. Laboratoř.
Se mnou ve studiu jsou dnes ekoložka Kateřina sám. Dobrý den. Dobrý den. Vy tam ornitologa Zdeňka Vermouzka. Dobrý den. A Kajetána Písařovice, hereckého i rozhlasového kolegu. Dobrý den. Dobrý poslech vám všem. Na začátku jsem se zmínila o tom, že sýkorky se řídí v některých situacích pachem. Pach, jak se dozvíme z první studie, která je předmětem naší besedy, ovlivňuje i křížení mezi blízkými druhy sýkor. Zabývali se tím ornitologové v Pensylvánii. Zajímalo je to proto, že chtěli vědět, jak vznikají nové druhy. Zjistili, že samičky a samečci Sýkory černohlavé preferují vůni nebo pach vlastního druhu. Tento pach je velice důležitý při výběru partnera, ale má i evoluční důsledky. Ta zmíněná Sýkora se kříží se Sýkorou karolínskou ve vzdálenějších lokalitách, kde se už moc nepotkávali, ale bylo čím dál jasnější, že mají různou pachovou stopu a ke křížení netíhnou. Tak to obecně probíráme v našich pořadech, naší rozhlasové laboratoři, že kříženci to mají trošku těžší v životě. Kříženců se i tady z těch sýkorčí vajíček líhne méně a jsou méně zdatní či zdatné. A co to znamená?
Může to znamenat to, že se jich třeba vylíhne méně. Vajíčka zkrátka hůře přežívají a už v tom stádiu v tom vejci ten vývoj se nějak přeruší. Něco je tam špatně, nebo potom mláďata po vylíhnutí zkrátka nerostou tak dobře, hůře se orientují, to zrovna v tomto případě. A to zajišťuje vlastně to, že ty dva druhy existují vedle sebe. Pokud by tam nebyla nějaká bariéra, která ty populace odděluje, no tak by ty dva druhy dříve nebo později splynuly a měli bychom jenom ty kříženců.