Laboratoř

Návrat divočiny. Němci a Poláci fandí losům a zubrům

Laboratoř

Plus

Velký průzkum mezi obyvateli regionů v okolí delty řeky Odry v polsko-německém pohraničí ukázal, že většina veřejnosti podporuje návrat velkých zvířat do přírody, zvláště pak býložravců. Mnohým by nevadil ani vlk nebo rys.
Martina Mašková

13. dubna 2024, 10:33

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

Co hledáte?

Vítejte v pořadu vědců a herců. Tentokrát se budeme věnovat tomu, jak reagují zvířata na přítomnost člověka, co se stane, když zmizí z krajiny vrcholní predátoři a jak se obyvatelé delty řeky Odry staví k návratu velkých zvířat? Příjemný poslech přeje Martina Mašková.
Laboratoř.
Mi pozvání dnes přijali dva zoologové. Jeden je specializací etolog, to znamená, věnuje se chování zvířat. Marek Špinka. Vítejte. Dobrý den. A druhý Pavel Hulva je rovněž zoolog, ale také molekulární ekolog. Vítám vás. Dobrý den. A spolu s námi se dnešní debaty účastní Zuzana Vejvodová, herečka. Dobrý den. Dobrý den. Velká celosvětová studie, která se uskutečnila před pandemií COVIDu a v jejím průběhu, dokládá, jak citlivě zvířata reagují na lidskou činnost, na člověka. Býložravci, jako jsou jeleni nebo losi, jsou pod jejím vlivem aktivnější, i když někdy odkládají pastvu na bezpečnější večerní dobu. Masožravci je, jako je u nás například vlk, ale v Americe uváděli například rosomáky. Jsou naopak méně aktivní, snaží se riziku setkání s člověkem vyhnout. Tak to bych si myslela, že se obecně zvířata snaží setkání s člověkem vyhnout. Pane docente Špinková.