Téma dne

Cílem ruského zasahování do voleb je znejistit voliče a narušit důvěru v americkou demokracii, myslí si amerikanista Lepš

Téma dne

Stránka pořadu

Plus

Zakladatel ruských žoldnéřů vagnerovců Jevgenij Prigožin se nechal slyšet: „Vměšovali jsme se, vměšujeme se a budeme se vměšovat dál. Opatrně, přesně, chirurgicky a po svém, jak to umíme,“ řekl. Podle amerikanisty Jakuba Lepše (TOP 09) na prohlášení už reagoval i Bílý dům. „Řekl, že my to samozřejmě víme, probíhalo vyšetřování a Spojené státy s takovým typem zasahování bojují. Zároveň toto vyjádření dalo najevo, že jde o další snahu znejistit americké voliče,“ říká.
Šárka Fenyková

Hosté:
Jakub Lepš, amerikanista
Miloslav Stašek, velvyslanec
Jana Ciglerová, americká zpravodajka Deníku N
Pavel Novák, zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu

8. listopadu 2022, 08:10

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

Co hledáte?

Téma dne ČRo.
Občané Spojených států se dnes vydají do volebních místností vybírat nové členy dvoukomorového kongresu, tedy všechny poslance sněmovny reprezentantů a třetinu senátorů. Ve většině z 50 států také volí nové guvernéry. Většinu křesel v obou komorách kongresu zatím drží zákonodárci Demokratické strany prezidenta Joea Bidena. Mohou ale o tuto svou převahu přijít. Na to, co říkají poslední průzkumy voličských preferencí, komu chtějí dát Američané hlasy, jsem se před vysíláním zeptala zvláštního zpravodaje ČRo Pavla Nováka.
Hlavně je třeba říct, že všechny ty předpovědi, ty průzkumy se mohou mýlit, ale často tedy mívají pravdu. Zatím taková docela spolehlivá analýza webu FiveThirtyEight, která řadu let se zabývá předvolební průzkumy, tak ta říká, že republikáni mají čtyři a osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že získají většinu ve sněmovně reprezentantů a mají osm o padesátiprocentní šanci ovládnout i Senát, takže by mohl mít nakonec obě dvě ty komory parlamentu. V dějinách to většinou bývalo tak, že právě v polovině prvního mandátu prezidenta ta jeho strana ztrácela kontrolu nad parlamentem. Takže to letos možná bude podobně. A ostatně i průzkum deníku The New York Times říká, že Bidenovi dnes věří 39 % Američanů, což je dost malá popularita. To se možná tedy odrazí i na té ochotě lidí volit kandidáty Demokratické strany. Ta ztráta podpory kongresu muže pro prezidenta Bidena znamenat to, že nebude moci prosadit své návrhy v sociální oblasti nebo opatření proti změnám klimatu nebo na ochranu volebního práva na svobodu rozhodování žen o interrupcích. Mohl by zase na federální úrovni uzákonit právo na umělé přerušení těhotenství, protože ta záruka takové svobody ta vlastně zmizela. Když v červnu Nejvyšší soud Spojených států zrušil precedenční rozsudek ze 70. let. Ovšem bez kongresu sice nic neprosadí, ale také může ty návrhy kongresu blokovat, vetovat. Zase na druhou stranu sněmovna reprezentantů by mohla iniciovat impeachment, to znamená ústavní žalobu jak prezidenta Bidena, tak několik a jeho ministrů právě třeba za špatnou ochranu jižních hranic s Mexikem.