Z vědeckých žurnálů posledních dní se opět vynořil neandrtálec. Proč, to se dozvíte už za chvíli. Následovat bude okénko bezpečnosti potravin. Laboratoř nás nakonec dovede k překvapivému objevu souvislostí mezi sexem a viry a k motýlů lišajové, který spaluje živiny jinak než my. Příjemný poslech.

Laboratoř.

Martina Mašková vás srdečně vítá u poslechu debaty vědců a herců. Mám tu zoologa Pavla stopku. Dobrý den, lékaře Ladislava Machalu. Dobrý den a dva herce Lenku Kočišovou. Dobrý den a Ondřeje Kepku. Krásný den. Poslední neandrtálci zemřeli před 40000 roky. Kousky již genetického kódu ale dál přežívají v nás, moderních lidech. Autoři studie, o které budeme mluvit a úvod studie z washingtonské univerzity doložili, že právě tyto sekvence řídí to, jak se v nás zapínají anebo vypínají některé geny. Tak třeba jedna konkrétní varianta neandrtálského genu ovlivňuje naši tělesnou výšku a současně bohužel rozvoj schizofrenie. Američtí vědci kvůli tomu studovali, jak se projevovali geny, které měli naši i neandertálskou variantu v 52 různých tkáních. Nejmenší vliv té neandertálské verze se prokázal mozku a varlatech. To byla teda studie, dřina. Hledat lidi, kteří mají neandertálskou výbavu genu, i tu naši klasickou. Takto že neandrtálec, nás víme, ale to, že nás takto řídí, to dost překvapivé. Jak nám to vysvětlí vědec Pavel Stopka? My máme hotový vlastně lidský genom, to znamená, že my víme, jak jednotlivé geny vypadají. A tím, že se podařilo před 10 lety o sekvenovat vlastně mitochondriální genom neandrtálce a pak část vlastně i toho nukleárního, tak víme, jak vypadá ten neandrtálský. A když se dělá tzv. populačně genetická studie, tak se dá u velkého vzorku zjistit, kolik % genů vlastně lidi z toho neandrtálce mají a vypadá to, že je to přibližně tři až pět %. Někteří lidé mají pět %. I to může být víc a některými jenom tři %. Zajímavé je, že tím, že je to tak málo, tak to vlastně znamená, že většina těch genů toho neandrtálce, která se jakoby dostala do té lidské populace v tom raném vývoji, asi nebyla výhodná pro toho člověka, to znamená, byly tzv. vyselektovat a zbyly tam ty tři %, který jsou tak jakoby napůl cesty. To znamená, že mohou představovat něco výhodného, ale zároveň i něco nevýhodného. A proto se v této malé frekvenci nebo nízké frekvenci vyskytují v naší populaci. Pane doktore Machalo. No, to jsme vám v tom udělali v té medicíně trochu hokej, ne? Vy zároveň teda musíte léčit nás lidi i neandrtálce.