Laboratoř

Lidský hlas vznikl úpravou genů tváře a hrtanu. Celý příběh evoluce řeči ale ještě čeká na odhalení

Laboratoř

Plus

Vědci z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě zjistili, jaké změny v aktivitě genů přispěly ke změně vzhledu tváře a hrtanu, abychom dokázali mluvit. Způsobily zatažení vyčnívající brady a zploštění tváře, hrtan se přestěhoval do krku, autoři studie ale předpokládají, že to vše musely provázet i změny v činnosti mozku. Nejen o tom diskutovali 9. září v Laboratoři biolog Jan Černý, chemik Petr Klusoň a herci Andrea Černá a Ondřej Kepka.
Martina Mašková

26. září 2017, 09:00

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

Co hledáte?

Co přispělo ke vzniku lidského hlasu? Dokážeme se orientovat v prostoru tak jako netopýři. Tyto náměty úvodní dnešní konverzaci vědců a umělců. A dojde i na takové kuriozity, jako bylo neandertálců lepidlo.
Dobrý poslech. Laboratoř.
U mikrofonu je Martina Mašková. A mými hosty, hosty rozhlasové laboratoři vědců a herců jsou dnes biolog Jan Černý. Dobrý den. Také chemik a toxikolog Petr Klusoň. Dobrý den. A mými uměleckými hosty tentokrát jsou Andrea Černá. Dobrý den a Ondřej Kepka.