Dnešní konverzaci vědců a herců, která právě začíná, to uděláme tak trochu sváteční. Ani o Štědrém dnu vás ale nemine tradiční rozprava o vědeckých aktualitách se špetkou humoru, tak si tentokrát poslechněte, jak by dovysvětlení kolorit o dění v Betlémě mohla přispět biologie. Příjemný poslech přeje Martina Mašková.

Laboratoř. Hosty sváteční diskuse budou dnes v jeho informatik a molekulární genetik Jan Pačes. Dobrý den. Imunolog Ivan Hirsch v dobrý den a herci Petra Špindlerová. Dobrý den a Otakar Brousek. Hezký Štědrý den. Kde je Štědrý den, tam je i matka a dítě. A tam je také hormon štěstí oxytocin. Tak si ho představme trochu i v té betlémské scéně. Je to hormon, který podporuje pouto mezi matkou a novorozenětem a mezilidské vazby vůbec. Z nové studie plyne, že také posiluje sounáležitost při společném prožívání hudby a rytmu věci. To ověřili při jednoduchém pokusu. Jeho účastníky nechali v oddělených místnostech ťukat na stůl v jednotném stylu a ti bubnující, kterým předtím podali oxytocin, se lépe sladili s tím, kdo tempo udával. Ti, kdo spolu tleskají nebo zpívají, na koncertech lépe drží rytmus. Tak já vím, že jsem tak velice rychle odskočila od té betlémské scény trošku, když člověk by v té vánoční legraci pokračovat. A kdo ví, kam se ztratil malý Ježíš, když rodiče později už byl jako větší několik dní hledali, tak možná skončil na nějakém se v arabském rockovém koncertě, ale to už bych byla hodně daleko do budoucnosti. Teď spíš o tom oxytocinu jako hormonu posilujícím pouto mezi nejenom matkou a dítětem. Čím vás oslovila tato studie? Ptám se nejdřív svého hosta, imunologa Ivana Hirsche.

No, mě to oslovilo takovou vánoční pointou, že vlastně když se zpívá Ježíšku, panáčku, takže se přitom asi právě rozfázujeme, že to zpíváme lépe, když máme oxytocin a když se tam máme rádi, než když bychom se rádi neměli. Takto já si takové vánoční poselství, které z tohoto toho cítím. A jinak je to zajímavé, protože ten oxytocin vlastně lidi a se sbližuje s. Fázi je je a při různých aktivitách asi člověk potřebuje mít právě ten dobrý pocit sounáležitosti, aby mohl dobře spolupracovat.