Podle nedávno zveřejněných statistik se ukazuje, že se z lékařské péče v Itálii stává luxus. Nedostatek pracovních sil ve zdravotnictví způsobuje dlouhé čekací listiny v nemocnicích a u specializovaných lékařů. Důsledkem toho je, že jsou lidé nuceni odkládat důležité lékařské zákroky nebo se obracet na drahý soukromý sektor. No a ti méně majetní se mnohdy rozhodnou prostě se neléčit. Zpráva italské asociace soukromých nemocnic poukazuje na to, že se téměř 2 miliony Italů v loňském roce zřeklo lékařské péče z ekonomických důvodů. Soukromí lékaři si mohou mnout ruce. Italské rodiny vynakládají v průměru na léčení každým rokem více peněz, a to z vlastní kapsy, protože výdaje v soukromém sektoru stát nehradí. Nedostatečné financování státního zdravotnictví je jedním ze zásadních problémů. Investice do zdravotní péče ze strany státu klesly na nejnižší úroveň za posledních 17 let a momentálně dosahují jen něco málo přes šest % hrubého domácího produktu. Tato hodnota je podstatně nižší než % HDP, které na zdravotnictví vynakládá většina zemí EU. Evropský průměr je 7,1 %, zatímco například Německo nebo Francie na lékařskou péči vydávají zhruba 10 % svého HDP. Přitom Itálie má nejstarší populaci v Evropě. Téměř čtvrtina Italů je dnes starších 65 let a stárnutí obyvatelstva bude poptávku po zdravotní péči nadále zvyšovat. Skupina předních italských vědců podepsala nedávno výzvu vládě, ochraně a oživení systému zdravotní péče v zemi. Upozornili nejen na rostoucí obtížnost přístupu k léčebným službám, ale také na nárůst regionálních a sociálních nerovností. Není velkým překvapením, že na chudším italském jihu se obyvatelé vzdávají lékařské péče častěji než v bohatších severních regionech. Do očí bijí údaje italského statistického úřadu. Zatímco například v Toskánsku činí kojenecká úmrtnost 1,8 úmrtí na 1000 živě narozených dětí, na Sicílii a v Kalábrii je toto číslo více než dvojnásobné. Podobně i očekávaná délka života je na jihu o jeden a půl roku kratší a úmrtnost na rakovinu je vyšší, což je způsobeno nedostatečnou prevencí. Tato dvourychlostní zdravotní péče v zemi způsobuje další fenomén zdravotní migraci. Zhruba 16 % Italů se za zdravotními službami vydává do jiných regionů a jako důvod uvádějí příliš dlouhé čekací lhůty ve svém kraji nebo vyšší kvalitu služeb, než jakou mohou získat ve vlastním regionálním zdravotnictví. Vědci, kteří výzvu vládě podepsali, tvrdí, že jsou všechny tyto trendy v rozporu s italskou ústavou, podle které je zdravý základním právem jednotlivce. Signatáři proto vyzvali vládu, aby co nejrychleji přizpůsobila financování státního zdravotnictví standardům ve vyspělých evropských zemích. Jinak prý se italské zdravotnictví nebezpečně přiblíží k modelu ve Spojených státech, kde je lékařská péče neuvěřitelně drahá a přitom málo efektivní. Jedna z nejvyspělejších evropských zemí, jako je Itálie, by měla zajistit kvalitní lékařské služby přístupné všem svým obyvatelům bez rozdílu.