Současný americký prezident Joe Biden zatím v průzkumech veřejného mínění prohrává s exprezidentem Donaldem Trumpem. Ve většině klíčových států americké unie, které obvykle rozhodují, kdo zvítězí v prezidentských volbách. Reálnou šanci být zvolen má tak politik, který je obtížen nejrůznějšími skandály, má na krku několik soudních řízení a nijak se netají autoritářskými sklony. Situace ve Spojených státech se ve srovnání s minulostí radikálně změnila. V minulosti by k morální likvidaci kandidáta, jako je Trump, stačil už jen fakt, že podváděl manželku. Nyní zjevně nestačí, že v minulosti zřejmě znásilnil známou novinářku, které nyní má zaplatit obří odškodné za pomluvy, nebo že ho prvoinstanční soud v New Yorku nedávno odsoudil k obří pokutě za ekonomické podvody. Jeho voličům nevadí, že po minulých volbách odmítl uznat porážku a že fakticky inicioval útok davu na budovu kongresu. Stejně tak jim nevadí jeho výroky, že pokud bude zvolen, chystá rozsáhlé čistky. Chce si podřídit ministerstvo spravedlnosti a omilostní lidi odsouzené v souvislosti s útokem na budovu kongresu. Trumpovu popularitu u jeho skalních voličů takové sliby dokonce zvyšují. Chtějí stejně jako on v podstatě rozmetat současný establishment, ačkoliv to není možné bez útoku na některé základní pilíře americké demokracie a právního státu. Bidenovi v tomto rostoucím radikalismu tak příliš nepomáhá ani to, že stav hospodářství, který obvykle nejvíce promlouvá do výsledku voleb, je relativně dobrý. Nemůže ani příliš doufat, že Trump bude před volbami odsouzen v jednom z chystaných soudních procesů s ním. Trumpovým právníkům se už fakticky podařilo zabránit tomu, aby kromě již probíhajícího procesu týkajícího se uplácení pornoherečky Stormy Daniels začali před volbami další procesy, kterým exprezident čelí. Trumpovi jde na ruku i Nejvyšší soud, v němž zasedá i několik soudců, které sám vybral. Biden se ve snaze změnit pro něj nepříznivou dynamiku rozhodl přistoupit na dvě televizní debaty s Trumpem. A protože v Americe stále větší počet voličů využívá možnosti volit korespondenčně před oficiálním listopadovým termínem, uskuteční se první debata už v červnu, tedy ještě předtím, než budou oba kandidáti potvrzení nominačními sjezdy svých stran. Biden nemá už příliš mnoho možností, jak svoje preference zvýšit. Škodí mu pokračující válka Izraele v Gaze, která už vyvolal rozsáhlé studentské nepokoje. Jeho problémem u velké části americké veřejnosti je i jeho stáří, jehož různé symptomy se u něj projevují přece jen více než u žen o čtyři roky mladšího Trumpa. Vzhledem k Trumpovým prohlášením ohledně toho, co chystá v případě zvolení doma, reálně hrozí, jak upozorňují mnozí američtí komentátoři a politici, nebezpečí útoku na americkou demokracii. Republikánská strana se téměř zcela proměnila v Trumpův poslušní mocenský nástroj. To, zda by se dařilo jeho autoritářské choutky omezovat, tak bude záviset i na složení kongresu. V zahraniční politice by bylo Trumpovo prezidentství ještě větším rizikem. Exprezident se netají obdivem k diktátorům. Je skeptický k americké účasti v Severoatlantické alianci i k americké podpoře pro Ukrajinu napadenou Ruskem. V Evropě hledá spojence především mezi politiky, jako je maďarský Viktor Orbán. Evropští politici sice už nějakou dobu naznačují, že se Evropa musí ve světle možnosti Trumpova návratu do Bílého domu stát více samostatnou zejména v bezpečnostní politice a podpoře Ukrajiny. Ale zatím se skoro nic nestalo. Pokud bude Trump zvolen, můžeme tak být už touto dobou za rok svědky neobyčejného chaosu mezinárodních vztazích.