Názory a argumenty

Libor Dvořák: Estonské Sudety

Názory a argumenty

Libor Dvořák: Estonské Sudety
Hraniční most vedoucí z Estonska do Ruska v estonském městě Narva

Plus

Podle nejrůznějších známek nejméně ve dvou pobaltských zemích vzrůstají proruské nálady. V Lotyšsku a Estonsku, kde nacionalistické tendence rostou zejména strachem z vojenského konfliktu s Ruskem, se do evropského parlamentu dostaly přibližně stejné politické síly jako před pěti lety.
Libor Dvořák

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Nejklasičtějším příkladem růstu proruské orientace část i Pobaltí je estonská Narwa, často označovaná za nejrušnější město EU i NATO. To leží přímo na hranici s Ruskem při břehu stejnojmenné řeky, přes níž se klene most přátelství. Jenže údajné přátelství je dávno pryč. Na stěně slavné norské pevnosti se pravidelně objevuje transparent s nápisem Putin je válečný zločinec. A na protější straně řeky, ve městě s příznačným názvem Ivan Goro. To se už dvakrát konal koncert na počest dne vítězství, který se v Estonsku neslaví. Scénu přirozeně postavili přímo na nábřeží a všechno pouštěli patřičně nahlas, aby to na druhém břehu bylo dobře slyšet. Tato oblast Estonska tradičně nehlasovala pro stranu středu, která je v zemi obvyklé podezírána se vztahů s Kremlem. Důvody pro to rozhodně byly. Europoslankyně za stranu středu Jana Tomková původně nejednou vystupovala v ruských prezidentských televizních talkshow a dokonce navštívila i Sýrii. A teď to přijde. Jak ona sama přiznává, její jednoznačný odsudek Putinovy agrese proti Ukrajině, s nímž přišla hned na začátku války, pro ní znamenal ztrátu třetiny voličských hlasů. Výsledky posledních estonských parlamentních voleb ukázaly, že na severovýchodě Estonska centristé přišli o polovinu elektorátu a v Tallinnu zhruba o čtvrtinu. Mezi ruskojazyčnými voliči v Estonsku se tak prosadila otevřeně proruská strana jako o. S, která po zemi v poslední době získává zanedbatelná tři % hlasů. Jenže na Rusy fingovaném východě stačilo vyhrožovat nebezpečím války a bídy a účast rusky mluvících voličů okamžitě prudce vzrostla. Jinak řečeno, v této členské zemi NATO se vší pravděpodobností existuje zatím sice nenápadná, ale z hlediska sociologického jistě podstatná skupina lidí ochotných přímo či nepřímo podpořit ruskou vojenskou agresi na Ukrajině. Když ke všemu řečenému dodáme, že jak v Estonsku, tak hlavně v Lotyšsku funguje zákon o tzv. ne občanech, jimiž jsou hlavně Rusové, kteří neumějí příslušný státní jazyk a nemají zkoušku z dějin země, je jasno. O pobaltské Sudet je tu postaráno i s nebezpečím i z toho vyplývajícími.

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu