Laboratoř
Naše dědičná kopírka je velmi výkonná, tvrdí vědci
Laboratoř
Plus
Badatelé z floridské státní univerzity rozluštili záhadu, která trápila jejich kolegy desítky let. Hledali a našli v dědičné informaci myší úseky, které řídí její kopírování. Přišli také na to, že klíčový je čas, kdy se duplikát tvoří.
Přepis epizody
-
Co řídí kopírování DNA, která je podstatou dědičnosti? Jak se mění spermie pod vlivem marihuany a proč vědci vyrobili na nos stroje, ve kterých bílkoviny slibovali? To jsou náměty dnešního pořadu. Dnešní debaty je třeba umělců. Dobrý poslech přeje Martina Mašková. Laboratoř.
-
Mé pozvání do rozhlasové laboratoře dnes přijali evoluční biolog a buněčný biolog Anton Markoš. Dobrý den. Vítám Pavla stopku zoologa. Dobrý den Arnošta Goldflama, spisovatele, režiséra a herce. Dobrý den. Srdečně. Vítám vás. Všechny věci z floridské státní univerzity, o kterých budeme mluvit v úvodu, rozluštili záhadu, která trápila jejich kolegy desítky let. V dědičné informaci nebo lidé n a našli úseky, které řídí její kopírování. Zásadní je načasování, kdy k němu dojde. V různou dobu sečte genetický materiál jinak a jinak se v buňkách složí. Inu, pokud nějaká kopírka může za to, jestli mám nazrzlé vlasy a nebo mi ho z té modré oči, tak to bude asi zásadní věc. A to ani nemluvím o tom, že to rozhoduje o tom, jestli marodíme nebo ne. Pokud jsem dobře pochopila, tak nás tedy zajímá nejvíc asi otevírací doba této dědičné kopírky. Otázka první, která mi, že na mé vědecké hosty. Slovo má Anton Markoš.
-
Kopírka je to velice výkonná, protože naše DNA já si m dlouhá od tatínka, od maminky, od každého jeden m to dává dohromady ten zápis asi 800000 stran. Tak to byste se dosti zapotila u kopírky. Nesmí tam být něco dvakrát a nesmí vám nějaká stránka z toho vypadnout. Takže se musí začít najednou.