Jestli Facebook byl platformou, která zásadně proměnila politiku, společnost i byznys, tak TikTok tuto změnu posunul dál na trhy rozvojových zemí a do audiovize kvality. Čínská firma založená v roce 2016 vsadila na krátká videa a na to, že miliardy lidí na světě budou chtít vyrábět a konzumovat velmi jednoduchý obsah, jehož životnost trvá vteřiny. Převažuje na něm obsah jako tanec, vaření a hloupé vtípky, ale stal se i platformou třeba pro zjednodušené zpravodajství či politiku. Také v tuzemsku najdeme více či méně infantilní kanály ambiciózních politiků, hlavně z řad opozice snažící se za ujmout nové voliče. TikTok měl od počátku chytřejší algoritmy než ostatní starší sociální sítě. Tyto až poté nákladně doháněli, stejně jako technologie krátkých videí, tzv. Rio's na síti Instagram a Šolc na YouTube přišli až v reakci na TikTok a mezitím se zostřila geopolitická situace, takže čínský gigant ovlivňující svými algoritmy obyvatele začal být politicky nepohodlný. Senát ve Spojených státech bude projednávat návrh zákona, který kvůli hrozbě bezpečnostního rizika buď zakáže, nebo majitele donutí k prodeji americké divize TikToku. Čeká se ostrá debata, protože jde o právně pochybné rozhodnutí. Síť používá skoro 200 milionů Američanů, je na něm řada vlivných lidí a podíl v TikTok udrží i místní investoři. A kdo by TikTok v Americe koupil, kdyby to náhodou tak dopadlo, Steven Mnuchin, exministr financí Trumpovy administrativy, přišel s tím, že by na to sehnal skupinu investorů. Politik a nyní investiční bankéř mimochodem za Trumpa vedl úřad, který se o nucený prodej TikToku snažil před čtyřmi lety. Také cena bude vysoká, neboť hodnota celého TikToku se odhaduje asi na čtvrt bilionu dolarů. Spekuluje se o tom, že mezi zájemci by mohl být Microsoft či Alphabet, majitel Googlu a YouTube. Jenže těmto nemusí dovolit Antimonopolní úřad před čtyřmi lety o koupi sítě usiloval také o rekord Walmart m, nyní se k tomu nevyjádřili. A mimochodem, Trump snahu o zákaz či nucený prodej TikToku nyní kritizoval. Tím, co řeší Amerika, si již prošla. Indie v létě 2020 úplně zakázala čínské aplikace včetně TikToku a bylo jí jedno, že to pro aplikace byl po tříleté existenci největší trh a influencery emotivně protestovali. Zákaz přišel velmi prozaicky, ač to podle The New York Times nikdy nebylo uvedeno jako skutečný důvod. A sice těsně poté, co na hranici Indie a Číny v Himálaji by na sebe už od roku 1962 neustále míří vojáci obou zemí. Došlo k smrtelné přestřelce. Zamrzlý vojenský konflikt je zajisté horší než americká studená obchodní válka. Indické publikum TikToku si postupně rozebrali američtí giganti, jejichž algoritmy ovšem občas narážejí na snahu o vládní cenzuru. Paradoxní je, že ve vlastníkovi TikToku, což je firma ByteDance, má stát jen symbolické jedno % v podobě zlaté akcie. TikTok v Číně ani nesídlí, přesto vzbuzuje takové bezpečnostní obavy. Geopolitická situace je aktuálně vyostřená natolik, že špatný domicil stačí. Snaha o zákaz TikToku proto překvapivá není. Ač nějaká reakce Číny určitě přijde, zdá se bohužel nevyhnutelné, že studená válka v technologiích zdaleka neskončila.