Názory a argumenty

Libor Dvořák: USA a osud Ukrajiny

Názory a argumenty

Libor Dvořák: USA a osud Ukrajiny
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Bílém domě setkal s americkým prezidentem Joem Bidenem

Plus

Pro ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo úterý velmi významným dnem – s vrcholnými představiteli USA jednal o další americké pomoci Ukrajině. První muž Ukrajiny je totiž přesvědčen, že bez masivní podpory Spojených států nemá jeho země šanci Rusko porazit.
Libor Dvořák

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Ještě než pan Zelenskyj podstoupil osudová setkání v americké metropoli, hodnotila aktuální vyhlídky Ukrajiny v nerovném souboji četná domácí i zahraniční média či odborníci. Zazněl z nich jak optimismus, tak i vyložené obavy. Známý ukrajinský politický analytik Sergej Rudenko například upozorňuje, že v pořadí tzv. globálního indexu militarizace poprvé za 15 let není na nejhořejší příčce Izrael, ale Ukrajina tam během půldruhého roku rozsáhlé války s ruským agresorem poskočila o plných 18 míst. Demilitarizace Ukrajiny, o níž počátkem loňského roku tolik blouznil Putin, se nekonala. Místo toho ruští okupanti narazili na tvrdě bojující, modernizovanou armádu, všemožně podporovanou západem. Sadech Rudenko ale jedním dechem připomíná, že ani prvenství ve zmíněném indexu zatím neumožnilo, aby byl nepřítel vytlačen. I když příslušné statistice vedeme, Ukrajina zatím není militarizovaná dostatečně. Potřebujeme více zbraní a tím pádem více šancí. Přece tu našim dětem jako dědictví nenecháme tuto ruskou válku, říká pan Rudenko skoro pateticky a jasně tak formuluje aktuální poselství západu. Pokud by tam náhodou nevěděli, co mají momentálně dělat. Mnohem skeptičtější je páteční vydání amerického The Wall Street Journal jdu, jehož materiál se opírá o nejmenované západní diplomaty a vojenské experty. Ti prý jsou toho názoru, že Ukrajina po nezdařené letní proti ofenzivě v příštím roce jen sotva dokáže podniknout nějaké rozhodující akce a bude nucena s nimi počkat až na rok 2025. List upozorňuje, že schopnost Ukrajiny osvobodit alespoň značnou část okupovaného území vyvolává pochyby. Zatímco Rusko postupně přechází na vyloženě válečný průmysl a získává tak nejen na bojištích, ale poslední dobou i na diplomatické půdě. K tomu jen dodejme, že posledně řečené budí vyložené obavy, ba možná až tíseň. Co se stane, když válka pro Ukrajinu dopadne špatně, před pár dny přesně vyjádřil bývalý generální inspektor Bundeswehru Karsten brojlerů. Zatím jsme si nijak nezvykli na představu, že jednoho krásného dne třeba budeme nuceni bránit vlastní území.

Ostatní také poslouchají