Lídři členských zemí EU na summitu v Bruselu rozhodli, že zahájí rozhovory o podmínkách přistoupení Ukrajiny a také Moldavska. Je to důležitá vzpruha pro válčící Ukrajiny ve chvíli, kdy se jí vojensky nedaří a její podpora ochabuje, a to také ve Spojených státech, bylo dosaženo kuriózním způsobem. V okamžiku, kdy se schylovalo k rozhodnutí, odešel maďarský premiér Viktor Orbán z jednací místnosti a ostatních 20 státníků tak rozhodlo bez něho. Nevznesl tedy formální veto, ani se nezdržel, prostě se na chvíli vyzmizíkoval. Poněkud chabé gesto po všech jeho sval na těch řečech, které summitu předcházely. Vstupní rozhovory s nečlenskou zemí nelze zahájit jinak než konsensem, jehož tedy bylo dosaženo. Zatím se samozřejmě neví, kdy přesně se začne vyjednávat, ani jak dlouho to potrvá. Kyjev musí splnit ještě další podmínky, co již za daných okolností nebude snadné. Samotní lídři unie se zase dohodli, že dříve, než Ukrajinu přijmou mezi sebe, musí provést nezbytné vnitřní reformy. Teprve postupem času se budou muset dohodnout, jaké reformy by to měly být a jak daleko by měly jít. Ukrajinská protiruská vzpoura začala na Majdanu před necelými 10 lety právě kvůli neochotě tehdejšího prezidenta Janukovyče podepsat asociační dohodu s EU. Sbližování s EU bylo hnacím motorem nezávislé ukrajinské politiky. Od té doby i jednou z pohnutek, které vedly ruského Vladimira Putina k ozbrojené invazi před necelými dvěma lety. Fakt, že se země i za válečných podmínek dokázala natolik adaptovat, žije s ní EU ochotna jednat o přijetí, si zaslouží poklonu. A to bez ohledu na to, jak dlouho jednání potrvá. Z minulosti víme, jak nesnadné je byl zaostalou a chudou zemi se přizpůsobit všem požadavkům, převzít veškerou unijní legislativu, sladit její provádění, nastavit fungování státu podle unijních pravidel, vlády, práva atd.. Bude kolem toho ještě hodně hádání, emocí a frustrace. Startovní výstřel však její zazněl. Z vlastní zkušenosti také víme, že jakmile se dá soukolí do pohybu, vytvoří se obvykle dynamika, která se dá jen těžko zastavit. Viktor Orbán nepovolil, pokud jde o evropské financování Ukrajiny, ta první pohled by se mohlo zdát, že toto veto, se kterému pomohla italská premiérka Meloniová, je ještě důležitější než samotné jednání o vstupu. Ukrajina evropské peníze, oněch 50 miliard eur dotací a úvěrů na čtyři roky nutně potřebuje, aby se udržela ve válečných podmínkách nad hladinou. Potřebuje je zvlášť naléhavě. V době, kdy američtí republikáni finanční podporu Kyjevu nesmyslně upírají. Rozhodnutí o penězích bylo odloženo na leden. Do té doby se uvidí, jak Evropská komise vyhodnotí maďarské reformy nezbytné pro uvolnění peněz zmrazených kvůli nedodržování pravidel právního státu Orbánovým režimem těsně před summitem už pustila 10 miliard eur. V sázce je tak moc, že bude pravděpodobně ochotna v takovém handlu pokračovat. Pokud Orbán dostane celých 30 dlužných miliard, zřejmě změní názor. K výsledku bude tedy dosaženo, i když zbyde nepříjemná pachuť. Kdyby se to však náhodou nepovedlo, mohou se unijní vlády dohodnout, že se na pomoc Ukrajině poskládají bilaterálně. Orbán by pak zůstal už úplně jako kůl v plotě. V případě zahájení vstupních rozhovorů něco takového možné nebylo. Proto má čtvrteční rozhodnutí nejen symbolicky, ale i praktický význam.