Názory a argumenty

Jiří Leschtina: Na cestě za municí pro Kyjev se Česko zbavuje pozůstatků provinčnosti

Názory a argumenty

Jiří Leschtina: Na cestě za municí pro Kyjev se Česko zbavuje pozůstatků provinčnosti
Ukrajinští vojáci poblíž města Marjinka

Plus

Dva roky poté, co Ukrajina odrazila první nápor Putinových hord a pak dobyla část obsazeného území, museli ukrajinští bojovníci ustoupit z Avdijivky a některých přilehlých vesnic. Deprimující je, že se tak nestalo kvůli nedostatku jejich bojovnosti a odvahy či snad hrubým chybám vedení armády. Ale kvůli selhání Evropské unie, která nenaplnila slib dodat do března ukrajinskému dělostřelectvu milion granátů.
Jiří Leschtina

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Dva roky poté, co Ukrajina odrazila první nápor Putinových Hort a dobyla čas obsazeného území, museli ukrajinští bojovníci ustoupit. SAP dívky a některých přilehlých vesnic. Deprimující je, že se tak nestalo kvůli nedostatku jejich bojovnosti a odvahy či snad hrubým chybám vedení armády, ale kvůli selhání EU, která nenaplnila slib dodat do března ukrajinskému dělostřelectvu milion granátů. Není to jen neblahý důsledek neprozřetelnosti, z nichž mnohé evropské země v minulých dekádách přiškrcovali kohoutky finančních toků do zbrojního průmyslu, ale hlavně toho, že ani po vpádu Rusů na Ukrajinu nedokázali někteří unijní politici potlačit úzké národní zájmy ve prospěch společných evropských zakázek při výrobě munice. Situace přitom dál nabývá na dramatičnosti. Aby odrazila další postup Rusů na frontě, musí Ukrajina co nejrychleji obdržet dělostřelecké granáty alespoň dosud slibované množství. Za této situace se jako jediné krizové řešení jeví iniciativa ČR, jejíž emisaři vypátrali v mimoevropských zemích celkem 800000 granátů. A když český prezident i ministerský předseda vyzvali vlády západu, aby zafinancovali objevenou munici pro Kyjev, pak to bylo volání na poslední chvíli, ale také příležitost pro unijní státy k záchraně pošramocené tváře celé EU. A co vlastně tato akce vypovídá o ČR? Mimo jiné to ukazuje na prozíravost většiny veřejnosti, která v době války neváhala vyslat na Hrad generála a nepodlehla obskurní kampaně jeho protikandidáta, že nás do války zatáhne. Naopak se ukazuje, že Petr Pavel může posílit odolnost společnosti svou chladnokrevnou rozhodností, s níž přistupuje k Putinově vraždění na Ukrajině. Pavlova schopnost jednat rychle a bez emocí se projevila i v muniční krizi, v níž se český prezident a bývalý předseda vojenského výboru NATO rychle zorientoval a na únorové mnichovské bezpečnostní konferenci odhalil praktické řešení uskutečnitelné v horizontu několika týdnů až dvou měsíců. A pokud se podle posledních zpráv české iniciativě přidalo už 18 zemí a podařilo se vybrat peníze na první stovky 1000 kusů munice. Pak to svědčí také o tom, že Petr Pavel může být i díky své vojenské erudici důvěryhodným garantem celé operace. Rozhodně ale nejde o nějakou sólo jízdu prezidenta. Od počátku na celé akci spolupracují hlava státu, premiér i ministerstva zahraničí a obrany. A především díky diplomatické souhře Petra Pavla a Petra Fialy se dařilo získávat pro věc další a další státy, včetně nejsilnějších unijních velmocí Francie a Německa. Zdárně se rozvíjející muniční mise se tak stala triumfem souznění nejvyšších ústavních činitelů na poli zahraniční politiky nevídaného za úřadování posledních dvou prezidentů, ale také příležitostí pro Česko definitivně vykročit za sebestředného provinčního kouta na evropskou scénu a přijmout za své je jiná dramata, která nejen před Evropou staví Putinova agrese na Ukrajině. Když nastupovala Fialova vláda, slíbila v programovém prohlášení, že obnoví tradici havlovské zahraniční politiky. A vypadá to, že nejblíže naplnění tohoto předsevzetí je právě nyní.

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají