Leonardo Plus

Biolog Petr: Naše tělo nepostřehlo, že už nejsme lovci a sběrači. Pořád ždíme z každého sousta maximum

Leonardo Plus

Biolog Petr: Naše tělo nepostřehlo, že už nejsme lovci a sběrači. Pořád ždíme z každého sousta maximum
Běžkyně

Plus

Naši předkové, a nejen ti lidští, žili celý svůj život v pohybu. „Dnes si říkáme, že bychom měli jíst pravidelně v malých porcích třeba pětkrát denně, ale takhle naši předci vůbec nežili. Když se dostali k mršině nebo něco ulovili, tak se nacpali k prasknutí, protože nevěděli, kdy se jim to zase povede,“ říká biolog a genetik Jaroslav Petr v pořadu Leonardo Plus. 
Markéta Ševčíková

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Chůze je odpradávna vnímána jako nejpřirozenější způsob pohybu a nejjednodušší fyzická aktivita. Navíc prokazatelně regeneračními efekty zlepšuje dýchání, pomáhá podpořit imunitu a má dokonce meditativní účinky. Vnímáme i v našem životě jako něco běžného, obyčejného, čím se zpravidla vůbec nezabýváme. A přitom naší chůzi předcházel velký evoluční vývoj stěhování z vody na souš a následně konstrukce něčeho tak důmyslného, jako je lidská noha a chodidlo. A o chůzi a běhu a naší i zvířecí výbavě k těmto úkonům bude dnešní Leonardo + s biologem a genetikem prof. Jaroslavem Petrem. A ze studia ČRo Plus vás zdraví Markéta Ševčíková.

  • Leonardo.

  • A v tomtéž studiu už se mnou sedí i prof. Jaroslav Petr. Vítejte, pane profesore. Dobrý den. Já už jsem v úvodu říkala, že naše dnešní téma vypadá z dálky tak jaksi velmi samozřejmě automaticky, že mi takový moment, jako je krok nebo chůze, vnímáme jako úplně běžnou záležitost našeho života. Ale když se na to podíváme z hlediska evolučního, tak to byl vlastně malý zázrak před 444 miliony lety. Co se tady stalo. No, ono je to zázrak v každým lidským životě, když si vezmete, než se dítě naučí chodit po dvou, protože my jsme jedni z mála živočichů, kteří běhají po dvou končetinách, tak vidíme, že to není tak úplná samozřejmost a že tomu malému človíčkovi to dá skutečně velkou práci, než to zvládne. Ale říká se, že ano. Když ten měl Armstrong, přistál na tom měsíce a vystoupil tam, tak říkal, že to malý krok pro člověka, velký skok pro lidstvo, ale skutečně on tam udělal ten krok a byl to první krok vlastně na cizím zemským tělesem. Ale oni tyto první kroky musely vlastně být i na té zemi, protože život se vyvinul ve vodě, v oceánech a ti živočichové, kteří se dostávali ven z toho vodního prostředí na souš, tak to byly skutečně revoluční věci.

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají