Zvídavec Evy Sinkovičové

Proč mají velryby vodotrysk? Vody obsahuje jen málo

Zvídavec Evy Sinkovičové

Proč mají velryby vodotrysk? Vody obsahuje jen málo
Proč mají velryby vodotrysk?

Rádio Junior

Stříkají velryby opravdu vodu? Proč to dělají a jak se tomuto vodotrysku správně říká? Další díly podcastu najdete na webu Rádia Junior a v mobilní aplikaci Rádia Junior.
Eva Sinkovičová

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Zvídavé Simkovičové.

  • Moji milí zvědavci, vítejte u dalšího dílu. Je na přání Matěje, Kuby a Ondry. Pojďme se rychle něco nového dozvědět. Když se řekne velryba, vybavíte si jistě před očima obrázek kytovce s vodotryskem, který se objeví, i když se zvíře vynoří nad hladinu. Proč to velryba dělá? Možná i vám vrtá hlavou tato otázka, tak si na to pojďme posvítit. Představte si, že z výšky, tvaru, úhlu nebo směru velrybích vodotrysků se dá poznat mimo jiné i druh kytovce. Zvládne to samozřejmě jen zkušený pozorovatel, ale třeba ozubení mají jen jednu na zdroj. Kosti, co chci, mají zase nozdry zdvojené. I to ovlivní samotný vodotrysk. Pokud chceme ale nazývat tento vodotrysk přesně, jde o výdechovou fontánu. Skládá se ze směsi vodní páry, výdechových plynů a olejové pěny, tedy hlenu. Tento mix vypustí kytovec pokaždé, když se vynoří nad hladinu ze svých nozder. Nozdry mají kytovci umístěny právě na vrcholku hlavy. Toto umístění jim umožní šetřit energii, kdy my museli přední část hlavy z nozdrami na místě, kde je má většina živočichů pokaždé vystrkovat nad hladinu. Bylo by to značně vyčerpávající. Prapředci kytovců to tak ale měly. Postupně se ale nozdry kvůli přizpůsobení se životu ve vodě přemístíme. Vody ve fontáně moc nenajdete, jen vodní páru. Ta vzniká díky tomu, že vlhkost přirozeně se vyskytující ve vzduchu zkapalní vydechovaný v plicích. Ohřátý vzduch je vydechnout velmi rychlé. Poměrně malými nosními otvory vychází pod velkým tlakem, což je i slyšet. Díky tomu se pak vydechovaný vzduch silně rozpíná a tím i ochlazuje, a proto v okolním vzduchu vodní páry zkapalní. Fontána menších kytovců je nízká a trvá třeba jen vteřinu, někdy se neobjeví vůbec. Je to způsobeno nízkým tlakem relativně malých plic těchto živočichů. Naopak kosti, co v velryby nebo třeba vorvaň předvedou několikametrovou fontánu, která tryská několik vteřin. Fontána plejtváka obrovského může dosáhnout výšky osm m. Ten musí mít silné plíce. Co ne? Jenže podle tvaru fontány pozná odborník, o jakého kytovce jde. Ale pokud směs páry a hlenu z analyzují specialisté v laboratoři, zjistí informace o zdraví konkrétního jedince. Říkáte si, jak se takový vzorek z výdechové fontány odebírá třeba pomocí dronů. A proč to ty velryby vlastně dělají? Velryby jsou savci, dýchají plícemi, pro kyslík si musí nad hladinu. Jde tedy o jejich výdech. Před nádechem je to jasné už z názvu výdechová fontána. Proud vydýchaného zahřátého vzduchu, který z dálky připomíná vodotrysk. Viděli jste o výdechové fontáně kytovců? Dejte vědět. Holky a kluci, pokud chcete o výdechové fontáně kytovců někomu vyprávět, ale nestihli jste si všechno zapamatovat, tak nevadí. Už teď si to na webu Rádia Junior můžete poslechnout znovu, kolikrát chcete. A pokud vás napadá nějaká zajímavost, o které moc lidí neví, tak my určitě napište a třeba se objeví v nějakém dalším dílu. Zvědavce tak ahoj.