Zvídavé Simkovičové.

Čau, holky a kluci. Vítám vás u dalšího dílu, který je na přání posluchačky Marušky. Pověřila mě, abych něco zjistila, a tak jsem se do toho pustil. A pojďme na to. Tučňák je jedním z nejzajímavějších ptáků zvířecí říše. Každého stoprocentně na první pohled pozná. Od všech ostatních ptáků se odlišuje zvláštní stavbou těla. Jeho tvar těla je torpédovat, i tedy ideální pro pohyb ve vodě. Svalstvo i stavba kostí mu umožňují pracovat s křídly pod vodou jako s lodními šrouby. Tito nelétaví ptáci jsou zkrátka dokonalé přizpůsobení lovu a potápění ve vodě. Žijí téměř výhradně v oblastech chladných mořských proudů na jižní polokouli. Tito roztomilí tvorové s komickým vzezřením jsou ale taky velmi inteligentní. Navzájem si pomáhají, shlukují se. Jeden odvážlivec pak skočí do vody, až po něm jdou ostatní. Tím se chrání před možným číhajícím predátorem pod vodou. Jeden tučňák v Japonsku se dokonce naučil každý den s batůžkem docházet na trh a své lidské rodině přinášel čerstvé ryby. Na souši ale tučňáci vypadají zkrátka nemotorně. Kolébají se ze strany na stranu, někdy se raději přesouvají vleže, kloužou se po bříšku a odrážejí se nohama a křídly. Tučňáci mají vůči tělu malé nohy, které jsou umístěny za tělem výrazně vzadu. I proto mají tak specifickou chůzi. Mladí tučňáčci dokonce často zakopávají a padají. Než si na chůzi na souši zvyknou. Dost dlouho se taky řešilo, jestli mají tučňáci kolena a mají je. Jen jsou málo vyvinutá a téměř neohebná. I když jejich chůze působí komicky, je dokázáno, že díky chůzi šetří energii. Do každého kroku se pomocí přenášení váhy zhoupnou z velké části i silou vynaloženou na krok předchozí. Tím ušetří až 80 % energie. Z vody se pak dokáží vymrštit i na poměrně vysoký, skoro dvoumetrový břeh. Chodí rychlostí jeden až dva km/h. V nebezpečí ale vyvinou i daleko větší rychlost. Někdy jsou rychlejší než lidé. A proč vlastně tučňáci nelétají? Mají přece křídla tam používají k plavání, ne k létání. Schopnost létat totiž údajně ztratili před miliony lety neměli pro létání využití, a tak ho během evoluce ztratili. Mezi ptáky jsou nejlepšími plavci a potápěči na světě. Létání by tučňáky vysilovalo pro shánění potravy i pro přemisťování. Je pro ně prostě daleko výhodnější umět dobře plavat, než být průměrnými letci a obojí skvěla umět prostě nemohou. Jejich křídla se postupně začala čím dál více podobat ploutvím. Létali. Ptáci mají extrémně lehké trubkovité a duté kosti. To tučňáci rozhodně nemají. Jejich kosti jsou těžké a vyplněné dření. Zvládají se ponořit do hloubky až přes půl km a o potravu se tak nemusí dělit s jinými ptáky. Nohy posunuté dozadu jim spolu s ocasem ve vodě slouží jako kormidlo. Křídla se ve vodě stávají pádly. O tučňácích se i proto někdy říká, že vlastně létají ve vodě. Mají neobvykle vyvinuté prsní svaly. Tvoří až 30 % jejich hmotnosti. To je několikrát více než u těch nejvýkonnějších létajících ptáků. A představte si, že tučňáci mají i své svátky. 20. ledna se slaví den povědomí o tučňácích a 25. dubna je světový den tučňáků. Máte rádi tučňáky? Napište mi, moji milí zvědavci. Pokud chcete o tom, jestli mají tučňáci kolena někomu vyprávět, ale nestihli jste si všechno zapamatovat, tak nevadí. Už teď si to na webu Rádia Junior můžete poslechnout znovu, kolikrát chcete. A pokud vás napadá nějaká zajímavost, o které moc lidí neví, tak my určitě napište a třeba se objeví v nějakém dalším dílu. Zvědavce tak ahoj.