Peníze a vliv

Spor o windfall tax: Kvůli energetické krizi chybí státu 34 miliard. Malí akcionáři ČEZu chystají žaloby

Peníze a vliv

Plus

Někteří minoritní akcionáři energetické firmy ČEZ, chtějí podat žaloby kvůli údajnému poškození svých investic. Čekají ale až na polovinu roku, kdy pro právnické osoby končí lhůta pro podání daňového přiznání. O krocích státu v energetice a zavedení daně z mimořádných zisků (tzv. windfall tax), diskutují v pořadu Peníze a vliv ekonom a předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl a Pavel Grünfeld, iniciátor sdružení minoritních akcionářů ČEZ.
Jana Klímová

23. dubna 2024, 06:00

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

Co hledáte?

Minoritní akcionáři energetické firmy ČEZ rozehráli velkou bitvu se státem, který je největším akcionářem této společnosti. Podle nich je stát okrádá o peníze, když během energetické krize mimořádně zdanil hlavně ČEZ. Problémů mají ale víc. Porušuje vláda pravidla rovnosti akcionářů anebo minoritní akcionáři prostě jen touží mít víc peněz? Téma pro dnešní díl. Jeho hosty budou předseda Národní rozpočtové rady, ekonom Mojmír Hampl a zakladatel spolku minoritních akcionářů ČEZ Pavel Greenwald. Od mikrofonu zdraví Jana Klímová.
Peníze a vliv.
Energetická krize z roku 2020 22 3 znamenala bezprecedentní nárůst cen elektřiny a plynu na dvojce až trojnásobku toho, kolik energie stále ještě do podzimu roku 2021. Už tehdy začaly růst kvůli zdražujícím emisním povolenkám. Zásadní zlom ale přišel poté, co Rusko napadlo Ukrajinu a Evropa závislá na ruském plynu se začala bát o jeho dodávky. To pak vytáhlo do rekordních výšin i ceny elektřiny. Vláda odhadovala, že bude potřebovat na pomoc v krizi přes 100 miliard korun. A aby na to měla, zavedla daň z mimořádných zisků v info s platností od roku 2023 až do roku 2025 uvalila na energetické těžební a petrolejářské firmy a také šest největších bank. Výrobci elektřiny navíc museli loni platit i odvody z nadměrných tržeb. Na obou opatřeních stát zatím vybral zhruba 60 miliard korun, z toho 40 zaplatil jen podnik ČEZ. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury z ODS byly celkové výdaje státu ale během krize vyšší. VIN fotek se sazbou 60 % by tak podle něj měla pokračovat, i když krize už skončila. Ministr nyní připravuje pro vládu analýzu a pak se rozhodne, co dál vysvětlil.