Akcie zažily nejlepší první čtvrtletí za pět let. Že by se ve světě něco tak zázračně změnilo k lepšímu, to se ovšem říci nedá. Trhu vládne spíše psychologie. Období dlouhé nejistoty vystřídal optimismus rozvoje umělé inteligence a také z toho, že se brzy kormidlo ekonomického cyklu otočí a centrální banky začnou snižovat úrokové sazby. Že pár let vysoké inflace drahých peněz, poklesu cen akcií a malé chuti riskovat vystřídá odvážnější období nízkých sazeb, odvahy a růstu. To se ale zatím nestalo. Trhy sledují především americkou centrální banku FED, protože její kroky mají vliv na většinu investic ve světě. Centrální banka již přislíbila, že sazby nebude zvyšovat. V ní jsou s úroky a půl % nejvyšší za 23 let a bank čeká, že letos klesnou celkem třikrát, celkově o tři čtvrtě procentního bodu s tím, že se začne v červnu. Optimismus a výhled na pokles ale pořád kazí různé mraky. Třeba inflace, která zůstává ve Spojených státech nad třemi %, sice poklesla z trojnásobku, ale pořád je vysoce nad cílem Fedu. Na druhé straně rychle roste ekonomika, což mají na svědomí především státní stimuly. Proto, že Bidenova vláda přijala několik mnohamiliardových balíků růstových opatření. Kdyby došlo k poklesu sazeb rychle nebo moc, hrozí přehřívání ekonomiky a opětovný růst cen. To Evropě tedy žádné přehřívání nehrozí. Tady se odvíjí zcela jiný příběh. Ekonomika státu EU v posledním kvartále loňského roku rostla jen o 0,2 desetiny %, zatímco ve Spojených státech to bylo 3,2 desetiny %. Evropa nicméně lépe bojuje s inflací. Ta se již dostala pod hranici tří %, a to přesto, že dostala během energetické krize větší cenový šok. Část analytiků čeká, že sedmadvacítka by se postupně mohla nadechnout ke zdravějším ekonomickému růstu. Snížení úroků by tomu pomohlo. Jeden ze šéfů ECB, guvernér rakouské centrální banky Robert Holcman minulý týden poznamenal, že banka by mohla snížit sazby dříve než americký FED. Centrální úroky na Euru jsou aktuálně čtyři a půl % a centrální bankéři připouštějí, že by se mohlo jít dolů až o procentní bod. Ač to kvůli nízkému růstu na první pohled nevypadá, Evropa je tedy nyní v jednodušší makroekonomické kondici. Nařízení. Spojené státy navíc zaplatili za státní podporu růstu obřím dluhem a aktuální vysoké úroky, se kterými je těžké hnout, jeho splácení zdražují. Vysoké úrokové sazby nejsou na rozdíl od Evropy takový problém pro podniky, protože ve státech je běžné chodit pro peníze na burzu, zatímco na starém kontinentě do bank. Drtí to ale domácnosti, respektive trh s rezidenčním bydlením. Současný ekonomický cyklus totiž s sebou nepřinesl očistu v podobě poklesu cen. Dědictví minulé finanční krize následované érou tištění peněz, paradoxně přežije i aktuální změnu cyklu. Na jedné straně technologie a spotřební zboží kvůli konkurenci stále zlevňují, na druhé straně fyzická aktiva jako auta a domy jsou pro řadu lidí drahé moc, a to ani pokles sazeb bohužel příliš nezmění.