Ekonomiku je potřeba založit na úsporách, nikoliv na dluzích, a proto je podle guvernéra ČNB Aleše Michla nutné vytrvat přísné měnové politice. Inflace sice v meziročním srovnání klesla na dvě % úrokové sazby ČNB, ale ze současných 5 celých a 75 % proto nemusí dál výrazněji klesat. Model centrální banky přitom ukazuje, že hlavní reposazba by už nyní měla být zhruba na úrovni čtyř a půl %. Snížení úrokových sazeb, ke kterému s největší pravděpodobností přistoupí bankéři na měnovém jednání tento týden tak může být na delší dobu poslední slova guvernéra byla studenou sprchou pro ty, kteří vyčkávají na zlevnění hypoték, aby si mohli koupit vysněné bydlení. Jde o stejnou skupinu, která nejdřív čekala na výrazný pokles cen bytů. A k tomu, jak ukazují statistiky prodejců i Českého statistického úřadu, skutečně v průměru v loňském roce došlo, ale ne v tom rozměru, v jakém se původně předpokládalo. Čekání na výhodnou nabídku ale aktuálně nedává smysl. Podle všech náznaků i čísel trh ožil, protože dosavadní pokles cen hypotečních úvěrů z téměř šesti a půl % pod půl % zvýšil podle údajů České bankovní asociace zájem o hypotéky. Rekordy hlásí prodejci nových bytů. Těch se prodalo v letošním prvním čtvrtletí zhruba stejně jako v roce 2020, tedy v prvním roce pandemie, kdy se růst cen nemovitostí utrhl a následně vymkl jakýmkoliv představám. Otázkou je, co se bude dít ve chvíli, kdy úvěry nebudou zlevňovat tak rychle, jak se čekalo. Platí, že trh s byty nejvíc ovlivňuje cena, a to i cena peněz, tedy vývoj úrokových sazeb. Letos k tomu ale musíme přidat i další změny, které nejsou tak viditelné. Za prvé je to změna struktury kupujících. Jestliže v době nízkých úrokových sazeb se staly nemovitosti útočištěm investorů, teď jsou hlavními kupujícími ti, kteří potřebují vyřešit bytový problém, a ti na rozdíl od investorů nemají neomezené peníze. Jejich poptávka tak nebude tlačit k rekordům, jaké byly k vidění v minulých letech. Druhou změnou jsou pravidla pro poskytování hypoték. Od prvního září budou mít banky možnost naúčtovat si výrazně vyšší poplatky za mimořádné splátky hypotéky během fixace. Změna zákona o spotřebitelském úvěru chtěla omezit tzv. hypoteční turistiku, která bankám zvyšuje náklady. Výsledkem změny by podle stanoviska ministerstva financí měl být pokles sazeb u hypotečních úvěrů, což by měl pomoci klientům. V září se uvidí, jestli banky skutečně budou ochotné slevit. Třetí změnou je nový stavební zákon, jehož některé části by měly platit od července. Přechodové období bude trvat až do roku 2027. Podle ministerstva pro místní rozvoj nová legislativa zjednoduší a zrychlí výstavbu. Jeho kritici se obávají naprostého kolapsu stavebního řízení. Dosavadní nemožnost stavět kvůli složité legislativě je jednou z hlavních příčin vysokých cen bytů a domů. Zdá se, že poslední čtyři měsíce tohoto roku by měly, být co se týká nákupu bytů, těmi nejlepšími, relativně stále nízká poptávka nepožene v průběhu léta ceny nemovitostí vzhůru. Nabídka i díky novým projektům poroste a současně s koncem prázdnin klesne výrazněji cena hypotéčních úvěrů. Alespoň tak tvrdí teorie. Problém s teorií je, že se málokdy naplní přesně tak, jak očekáváme. V praxi bude dlouhodobý vývoj cen záležet na tom, jestli se vrátí nemovitost do pozice investičního aktiva, tedy něčeho, co má smysl kupovat za jakoukoliv cenu, protože se na tom nedá nikdy prodělat. A tady už by šlo o věštění z křišťálové koule.