Ministr školství Mikuláš Bek asi nebude moc rád, že zdědil ministerstvo školství po svých předchůdcích. Školství se totiž jako jedna z priorit vlády Petra Fialy dostalo do obrovského rozporu mezi sliby a ekonomickými možnostmi a ministr Bek do sporu sama se sebou. Jako rektor Masarykovy univerzity před šesti lety ještě silně kritizoval neschopnost vlády zvýšit podporu vysokého jiného školství, které klíčem k rozvoji společnosti dnes musí obhajovat udržování rozpočtu na loňské úrovni, a tedy nulový růst a vzhledem k vysoké inflaci vlastní reálný pokles. Vláda v programovém prohlášení slibuje zvyšování objemu financí na úroveň průměru OECD, zvyšování mezd, celkovou pečlivou starost o celou oblast školství. Premiér Petr Fiala nedávno předložil vizi Česka v roce 2030, která je velmi moderní. Potřebuje k tomu ale také velmi moderní a vzdělané lidi, což pokulhávající školství těžko zvládne. Rozpor mezi slovy a činy je právě v této oblasti obrovský. Jak kromě kroků, ne kroků vlády ukazují i statistiky OECD, jež potvrzují nízké celkové investice do školství, je relativně nízké platy, tedy celkovou stagnaci. Vláda Petra Fialy propásla šanci odstartovat větší reformu. Nové rámcové vzdělávací plány, respektive jejich modernizační úprava jsem. Možná ještě stihnou uvedení do života, což je vždy obtížnější. Už určitě ne. Skutečná změna v oblasti školství čeká příští kabinet. Ten současný už bude lepit díry, případně jako ministr Bek přemýšlet o tom, zda učitelé pracují dost dlouho a zda by neměli zůstávat ve školách déle, což vyvolalo okamžitý protest učitelské obce. Přitom by v této věci mohl ministr míře dobře, jen by musel trochu jinam. Čeští učitelé totiž tráví mimo výlukovou činností 66 % svého času, zatímco průměr OECD je o 10 procentních bodů nižší. Cizině mají učitelé zkrátka více času na učení. Stačilo by tedy změnit proporce, ne objemy úvazků. Premiér Fiala si ve svém projevu k vizi ČR v roce 2030 postěžoval na jistou stagnaci, která je mimo jiné dána tím, že se investovalo do rozvoje infrastruktury včetně té vzdělávací a vědecké. To se nyní má změnit, protože jak také řekl premiér, to nejhorší máme už za sebou. Je tedy nejvyšší čas rozjet vlak budoucnosti, dát peníze na budoucnost. Jenže tento vlak 2030 bude i příští rok stát na nástupišti a čekat. Jinak ani nelze ne investice do školství interpretovat. A protože k věci mlčí i vláda stínu a není vůbec jisté, zda tento vlak do budoucnosti z této vedlejší koleje kdy odjede, že ministrem školství je Mikuláš Bek, který na jednu neví, kam dříve skočit, protože zanedbaného je všude tolik, si snad už občané pomalu pamatují. Ví ale někdo, jak se jmenuje? Ministryně školství ve stínové vládě nejsilnější opoziční strany? Ano, natožpak co si o reformě myslí? Prozradím vám to. Jmenuje se Jana Berkovcová. Zkuste se zeptat, kdy a jak by ten vlak měl odjet. Pokud tedy trefy na nádraží a najde tu správnou kolej.