Kde jsou ty časy, kdy šlo o Andreji Babišovi otloukat o hlavu dotační kauzu Čapí hnízdo nebo propojování politické, ekonomické a mediální moci. Zatímco ale ještě soudní projednávání čapího dobrodružství čeká odvolací řízení, mediálního vlivu se šéf hnutí ANO a řečí legislativy skutečný majitel holdingu Agrofert vzdal. Souladu s požadavky zpřísněného zákona o střetu zájmů. Je přitom nešťastné, že se mu mezi politiky i novináři říká lex Babiš, poněvadž je obecný a platí univerzálně pro všechny politiky vlastnící média s výjimkou on-line prostoru, pro jehož regulaci nám chybějí potřebné normy. Podle části analytiků by byl Babiš hloupí, kdyby si nepohlídal, aby názorové souznění mezi ním a mediálním domem MAFRA pokračovalo. Jenže těch, kteří se spolu s ním považují za konzervativní ochránce tradic, je i bez toho jak mne sdělovacích prostředcích, tak v politice spousta. Andrej Babiš se tudíž může soustředit na dobývání voličské přízně a oťukávání eventuálních koaličních partnerů pro vládnutí po volbách 2025. Dnes má ano před ostatními v preferencích výrazný náskok a bylo by s podivem, kdyby mu prvenství uteklo. Jak se nedávno v interview pro CNN Prima News nechala slyšet předsedkyně sněmovního klubu ANO Alena Schillerová. Cílem hnutí je udělat tak dobrý výsledek, aby bylo bohatou nevěstou, která si může partnery vybírat. Stínový premiér ano. Karel Havlíček zase sobotním Lidovým novinám prozradil, že jeho prací je přetahovat voliče Fialovi pěti koalice. S tím se potom doplňuje Babišova snaha oslovit radikální rétorikou sympatizanty SPD a dalších stran a na krajní pravici. Na počátku podzimní politické sezony se hnutí ANO prezentuje coby obránce tradičních hodnot proti liberálům a progresistům, k nimž řadí Piráty, TOP 09, stan nebo většinu osazenstva orgánů EU. Havlíček zároveň stihl pasovat premiéra Petra Fialu z ODS na kovaného komunistu, jelikož se otřel o zisky producentů potravin v čele s Agrofertem, a vládu označit za socialistickou, poněvadž i macešská k drobným akcionářům společnosti ČEZ. Hodně to připomíná Viktora Orbána, který v Maďarsku ušel cestu od pravicového proevropského liberála ke konzervativnímu nacionalistovi, jenž nenechá na menšinách či Bruselu nit suchou. Ano, sice dál tvrdí, že je tu pro všechny, ovšem opoziční rétoriku již ladí spíš národovecky než levicově. Však také Havlíček, kudy chodí, opakuje, že je zásadně proti zvyšování daní, fandí šetření na státní správě a snaží se vlichotit podnikatelům, na něž sází při restartu tuzemského hospodářství. Voliči by ševcům nahání sama vláda. Nestačí, že je nepopulární kvůli inflaci, cenám potravin, nedostatku léku nebo chaotickým škrtům a nabroušenost veřejnosti posiluje aférami koaličních stran. Ano, potom může skutečně shromáždit elektorát zprava zleva. Stačí mu, když se tváří, že by vládl moudřeji, a konsolidaci veřejných financí rozložilo na více let. Konkrétnější plány nikdy nemá smysl po jakékoli opozici vyžadovat. O to pozoruhodnější ale politici ano bruslí. Když jsou dotazováni, koho by tedy pozvali do Strakovy akademie? Okamurovu SPD stěží. Zato okolo ODS vypouštějí oblaka mlhy. Zároveň ale s potěšením vnímají, když se například s jejich stínovou vládou setká královéhradecký hejtman Martin Červíček z ODS nebo když se o ano a smířlivě vyjádří jeho partajní kolega, stávající europoslanec vnitropolitickými ambicemi Jan Zahradil. Ano, nás teď zahltí ostrou kritikou úsporného balíčku a rozpočtu na rok 2024. Nouze asi nebude ani o sněmovní obstrukce. Dlouhodobější aktivity hnutí ale ukazují, že se chystá na opuštění opoziční role. U toho všeho chce být i Andrej Babiš, jinak by se sotva zbavoval médií a upřednostňoval politiku před byznysem.