Názory a argumenty

Karel Hvížďala: Paradoxy volební kampaně do Evropského parlamentu

Názory a argumenty

Karel Hvížďala: Paradoxy volební kampaně do Evropského parlamentu
Spisovatel, teolog a filozof Johann Gottfried Herder, autorem obrazu je Gerhard von Kügelgen

Plus

Podle Eurobarometru hlavní témata voleb do Evropského parlamentu jsou obrana, migrace a energetická nezávislost. Posloucháme-li výroky našich kandidátů, a to dokonce i těch demokratických, zjistíme, že v Bruselu chtějí jít často proti proudu, prosazovat národní zájmy, bojovat za vlast, což znamená zastavit migraci, stop zákazu spalovacích motorů, tedy zastavit zelené šílenství a nepřipustit právo veta či hájit suverenitu.
Karel Hvížďala

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Podle Eurobarometru hlavní témata voleb do Evropského parlamentu jsou obrana, migrace a energetická nezávislost. Posloucháme-li výroky našich kandidátů, a to dokonce i těch demokratických, zjistíme, že v Bruselu chtějí mít často proti proudu prosazovat národní zájmy, bojovat za vlast, což znamená zastavit migraci. Stop zákazu spalovacích motorů, tedy zastavit zelené šílenství a nepřipustit právo veta či hájit suverenitu. A to přesto, že podle agentury Ipsos si 32 % dotázaných přeje, abychom více ovlivňovali směr a obsah politiky EU. Tedy to, co kandidáti nezmiňuje a co právě předpokládá tzv. sdílenou suverenitu. Proč tomu tak je? Může za to zřejmě i ta okolnost, že jsme v 19. století přijali her do rohu definici národa a odmítli Bolzanovu podle Johanna Gottfrieda Herden. A je to právě jazyk a místo na zemi, které spojují lidi v národ, vytváří přírodní jednotu a činí obyvatele osobitými her. Jde o heslo znělo Bluetooth nebo krev a země. Naproti tomu Bernard Bolzano zastával zemské pojetí národa a jazyk nebyly podle něj totéž spojení občanů viděl elánu a úsilí k uskutečňování společných cílů. Vycházel z přesvědčení, že zatímco jazyk velkého národa dbá o rozšíření svého vlivu, jazyk malého národa sleduje převážně cíle sebezáchovné, což každé společenství ve výsledku umenšuje. Náš jazyk nám toto umenšení dodnes stvrzuje používání slov národ a vlast v kampani bazíruje převážně na citových vazbách, což vede k nerealistickým závěrům. Proto tato slova nelze používat v právu, které pracuje výhradně s pojmy stát a občan. S tím jsme měli problém již za první republiky, což si uvědomil i filozofové Emanuel Rádl a Jan Patočka, který v tomto mysleli uvítal kritika poměrů v nově vzniklém Československu, kde bujelo nekritické vlastenectví, xenofobie a nacionalismus. Z Patočkových prací vyplývá, že chceme-li být suverénní, musíme nejprve přiznat, co je vlastní chyby a nevracet se do 19. století a přijmout i evropskou identitu. Zatím vypadáme tak, že starosti, obranu a energetickou nezávislost delegujeme hlavně na EU a sami se chceme starat jen o sebe. Jenže jen vzdělaní občané, kteří o problémech přemýšlí v širokém kontextu, jsou zárukou kolektivního přežití celé Evropy.

Ostatní také poslouchají