Co obnáší válka s teroristickým hnutím? Boj s jeho pěšáky, likvidaci skladu zbraní nebo odpaliště raket, ale také atentáty na jeho velitele v případě Hamasu i ty exilové. Jak naznačuje smrt zástupce šéfa politické kanceláře Hamasu Sáliha a rudého a rudý byl jedním z nejvýše postavených představitelů Hamasu a nyní je také jedním z nejvýše postavených osobností hnutí, které se Izraeli podařilo zlikvidovat a rudý, kdy si mnoho let seděl v izraelském vězení. Později má odejít do Turecka, odkud byl vyhoštěn do Kataru, než byl ještě jednou donucen k odchodu a usadil se v Libanonu. Právě v Bejrútu ho spolu s dalšími dvěma veliteli Hamasu zlikvidoval dron, pravděpodobně vyslaný z Izraele. Ten se k akci oficiálně nehlásí. Vše se odehrálo necelé dva týdny po likvidaci představitele íránských revolučních gard v Damašku Sajda razí Músávího je již pravděpodobně také provedli Izraelci. Palestinec a rudý byl mimo jiné zapojen do koordinace Hamasu s Íránci, kteří prostřednictvím třetích stran vedou svou vlastní válku proti Izraeli. To je jeden z nadnárodních rozměru věci a vše se samozřejmě odehrává v kontextu války Izraele s Hamasem v Gaze. Není jasné, proč Izraelci zlikvidovali právě a rudého a právě teď. A druhý byl důležitou osobou Hamasu, ale pravděpodobně nebyl zapojen přímo do bojů v Gaze. Měl na starosti právě koordinaci s Teheránem a také pod něj spadalo ozbrojené křídlo Hamasu na Západním břehu. Jeho smrt tedy uvítají paradoxně hlavně Palestinci z hnutí Fatah. Naopak se asi neradují příbuzní izraelských rukojmích držených v Gaze, protože se tím pravděpodobně přeruší jakékoli rozhovory o další výměně. Je možné, že izraelské vedení dospělo k závěru, že jednání stejně k ničemu nevedla. Anebo chtěli využít příležitost k likvidaci vysokého a básníka, čímž vyslali varovný vzkaz těm ostatním a rojí ho. Kolegové sídlící v Turecku a v Kataru se ale mohou cítit ve větším bezpečí. Pro Izraelce je technicky i politicky snazší. Zasáhl v Libanonu geograficky bližším a politicky slabým a rolí je nejvýše postaveným zlikvidovaný představitelem Hamasu. I proto, že se Izraelcům nepodařilo ani za tři měsíce vypátrat, natož zabít nebo zajmout některého z nejvyšších velitelů hnutí přímo v Gaze, zejména Jahjá Sinvár. A to je jejich velký neúspěch, protože jejich odstranění by Izrael mohl dosáhnout rychlejšího rozdrolení ozbrojeného odporu Hamasu. Odhaduje se, že hnutí zatím má k dispozici asi polovinu svých kapacit a Nadala je schopno odpalovat střely až do středního Izraele. Izraelci v loňském roce vyslali signál, že by válka v Gaze mohla skončit rychle, pokud by lidé jako Sinvár byli ochotni odejít přes Egypt do exilu. Tato nabídka ale zůstala oslyšena. Po Harírího smrti se atmosféra zase trochu změní. Při pohledu z ještě větší vzdálenosti hraje roli ještě jedna neznámá, a to je vzájemný poměr mezi jednotlivými složkami Hamasu, tedy civilním a vojenským křídlem a zejména vedením Hamasu v Gaze a v exilu. Válka podle některých tvrzení znamenala mimo jiné přesunutí těžiště rozhodování z Kataru do Gazy. Izraelský atentát je sporný v tom smyslu, že byla narušena suverenita Libanonu. Pokud v případě státu řízeném Hizballáhem a zprostředkovaně Íránem lze mluvit o skutečné svrchovanosti. Kritika, podle které smrt a rudého oddaluje mír, se míjí s realitou. Sám a rudý tvrdil, že Hamas nesmí nikdy přistoupit na mír a že jeho úkolem je udržovat Palestince radikalizované a v hněvu. Nesmějí se prý spokojit s dohodou. Muž, který se děsil míru, už pobývá jinde.