Názory a argumenty

Ivan Štern: To, jak řešit uprchlickou krizi, objevili Turci

Názory a argumenty

Ivan Štern: To, jak řešit uprchlickou krizi, objevili Turci
Braniborská brána v Berlíně

Plus

V německém Porýní se objevují turečtí lovci chytrých a vzdělaných hlav. Přesvědčují tamější inženýry tureckého původu, aby přijali nabídku práce v některé z tureckých firem.
Ivan Štern

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • V německém Porýní se objevují turečtí lovci chytrých a vzdělaných hlav. Přesvědčují tamější inženýry tureckého původu, aby přijali nabídku práce v některé z tureckých firem. Podle turecké komory zahraničního obchodu turecké hospodářství ztrát a vedle 60 procentní inflace chronickým nedostatkem odborně zdatných pracovních sil. Stěžuje si tak zhruba 43 % všech zdejších firem. Nikdo nechce pracovat na, říká největší turecký výrobce textilu Ibrahim Kara. Původní nespokojenost Turků s přítomností asi 5 milionů uprchlíků ze Sýrie a Afghánistánu vzala rázný obrat. Uprchlíci postupně nahrazují Turky tam, kde se jim dělat zajít a zemědělství, na stavbách, v odklízení odpadků a v sociálních službách. Je by nyní někoho napadlo je odsunout ze země, zní úsloví kolující po Ankaře. Nebudou se za chvíli v lepších rodinách dostávat tak potřebné máry? Vysoká inflace způsobuje, že lidé střídají velice často pracovní místa. Jakmile je to jen možné, hledají nové uplatnění s daleko vyšším platem. Samozřejmě stačí už rozdíl 15 euro měsíčně. I to je jistá náplast na trvalé znehodnocování měny. Nechybí ani případy, kdy studentského pracovního trhu lidé prostě mizí. Buď si našli práci v zahraničí, anebo studují, jak dlouho jen to jde. V posledních letech v národě, který čítá zhruba 83 milionů obyvatel a jeho průměrný věk je 32 let, vzrostl počet vysokoškolských studentů na 9 milionů. Na ukončení studia tureckého hospodářství sotva kdy vydělával. Hotový Ing. hledá práci rovnou zahraničí, nanejvýš se spokojí s prací v nadnárodní firmě působící místě. Má naději, že dříve nebo později přejde do některé z filiálek mimo Turecko. Jen slabá polovina tureckých vysokoškoláků asi 47 % je přesvědčena, že Turecko je dobrou zemí k životu. Nedostatkem kvalifikovaných pracovníků nejvíce trpí turecké firmy nemající nadnárodní přesah vzdor tomu, že tvoří jádro tureckého hospodářství. Jak zjistil ředitel tureckým německé průmyslové a obchodní komory i Lopes. Stiženy jsou dokonce i ty, které mají německého majitele. To všechno jsou důvody, proč se v Německu objevili lovci hlav poptávající se po inženýrech tureckého původu. Stávají se jednou z posledních nadějí, s jejichž pomocí by Turecko mohlo zvrátit neblahou situaci na svém trhu práce. Jinak sotva dosáhne toho, aby se sem opět vrátili investoři, zejména ti technologicky inovativní. Těžko totiž svěří svůj kapitál firmě, která vykazuje chronický nedostatek spolupracovníků odborně způsobilých. I když tu prvoplánově jde o otázku ekonomickou. Poptávka po vzdělaných Němci tureckého původu svědčí o tom, jak kvalitní a rozsáhlé integrace se v německém prostředí dostává. Přistěhovalcům nabrali toto řešení uprchlické krize obecný a celoevropský ráz. Půjde o řešení ve prospěch jak domovských, tak i hostitelských zemí. S konečnou platností zároveň vypálí rybník všem populistům na uprchlické krizi parazitujících.

Ostatní také poslouchají