Seznam sněmovních kandidátů a kandidátek, ze kterých bude prezident Petr Pavel vybírat oceněné vysokým státním vyznamenáním, čítá na 141 jmen. Najdeme mezi nimi i jednu z nejvýraznějších a také nejvíce statečných Romek, které tento stát kdy měl, a má aktivistku a sociální pracovnici Elenu Gorolovou. Romka a bývalá dělnice byla počátkem 90. let nedobrovolně sterilizován. A jako stovky dalších romských žen z celé republiky. Gorolová už po několik dlouhých let patří k nejvýraznějším a nejznámějším bojovnicím za odškodnění sterilizací a na vyznamenání ji navrhl pirátská poslankyně Klára Kocmanová. Pokud by ji Petr Pavel vyznamenal, stala by se historicky první romskou ženou, která na takto vysoké pocty dosáhla. Jaký je vlastně příběh LN i Gorolové? Vyrůstala v Ostravě, vyučila se kovoobráběč Coea. V roce 1990 byla v ostravské nemocnici Fifejdy nedobrovolně sterilizován po náročném porodu druhého syna. O tom ženění jediná se dozvěděla náhodně při pročítání teletextu. A skutečnost, že československý a český stát páchal tento typ násilí na mnoha romských ženách, ji posílil a začala se o spolek, který tyto ženy sdružoval, zajímat. Začala organizovat setkání s dalšími oběťmi protiprávních nedobrovolných sterilizací, začala o svém těžkém a velmi intimním příběhu jako první veřejně mluvit. Opakovaně uvádí, že si vždy přála ještě holčičku, nikdy se jí nedočkala. Její boj ale patří k těm nejsilnějším v naší novodobé lidskoprávní historii. Společně s dalšími asi 80 ženami podala stížnost ombudsmanovi. 50 z nich uspělo. Těmto ženám totiž nebyla poskytnuta ze zákona daná lhůta mezi podáním informací o sterilizaci a podepsáním informovaného souhlasu. Během 15 let, kdy Korolová bojovala za právo na důstojné odškodnění obětí nedobrovolných sterilizací, navštívil celou řadu zemí. Mluvila třeba v OSN, v New Yorku a dodnes navštěvuje významné mezinárodní instituce. V roce 2009 se poprvé dočkal omluvy od vlády a před lety jí BBC zařadilo mezi 100 nejvlivnějších žen Evropy. V roce 2021 JIP byla udělena cena Alice Masarykové od velvyslanectví USA v Česku. I když situace s odškodněním politicky skutečně postoupila a za vlády Andreje Babiše bylo sterilizovaným ženám konečně přiznáno právo na finanční náhradu. Můj Gorolové a dalších nekončí. V současné době totiž vyplácení odškodnění nefunguje zrovna nejlépe. Ženy se potýkají s celou řadu problémů, mezi které se třeba řadí chybějící dokumentace z nemocnic nebo dlouhé vyhodnocování ze strany ministerstva zdravotnictví. Pro většinu sterilizovaných žen je to náročný a těžký proces. A to i proto, že sterilizace doprovází celá řada zdravotních komplikací. Hodně žen navíc zemřelo dříve, než se k odškodnění vůbec dostali. I to je smutná vizitka otřesných praktik, kterým romské ženy u nás čelili. Gorolová by si státní vyznamenání skutečně zasloužila. Je symbolem odvahy, velké mravní síly, empatie a životního odhodlání v boji s nespravedlností. A také tu nejde jen o ni, ale o všechny domky, kterým bylo v minulosti takto ublíženo a které sebou v životě musí nést těžký a traumatizující osud obětí násilné sterilizace.