Volby na ostrově s necelými 30 miliony obyvatel by nemuseli ve světě vzbuzovat pozornost. To však neplatí o Tchaj-wanu, který komunistický režim na kontinentální Číně pokládá za vzbouřeneckou provincii, kterou chce dříve či později, ale raději co nejdříve podřídit vládě v Pekingu. Tu popuzuje už samotné pořádání voleb, kdy si obyvatelé ostrova vybírají svého prezidenta a své zástupce v zákonodárném sboru, protože takové rozhodování je jedním ze znaků suverenity a protože volby stanovené na letošní 13. leden jsou svobodné, což se o manifestační hlasování v Číně ovládané komunistickou stranu rozhodně nedá říci. Pekingu se nezamlouvá vyhlídka, že by na Tchaj-wanu v prezidentských volbách uspěl. Viděli je mladý kandidát demokratické pokrokové strany, která uspěla už v předchozích dvou volbách a jejíž hlavním rysem je nedůvěra vůči komunistickému režimu a jejíž hlavní strategií je budovat obranu ostrova tak, aby odstrašila útočníka. Komunistická Čína sice nabízela Tchaj-wanu recept jedna země, dva systémy, který slibovala. V Hongkongu se mají její však diskreditované, když této zvláštní administrativní oblasti prosadila zákon o národní bezpečnosti schválený v Pekingu s cílem omezit a zastrašit politickou opozici a britská nezávislá média. Nedůvěru vůči kontinentální Číně sdílí většina obyvatel ostrova a takřka dvě třetiny z nich se nepokládají za Číňany, ale za Tchajwance. Nejistotu posiluje i nynější politika Pekingu, která tentokrát sází více na bič, protože cukry před minulými dvěma volbami nezabraly. Námořní manévry a přelety vojenských letadel v těsné blízkosti ostrova měly dokumentovat odhodlání komunistického režimu prosadit svou verzi sjednocení, které si jako prestižní cíl vytkl dnes již neomezený vládce Číny Si Ťin-pching. Tady je důvod, proč se volby na Tchaj-wanu mohou týkat celého světa. Protože Peking by mohl podlehnout pokušení obsadit silou ostrov, kde se například nachází velká část světové produkce počítačových mikročipů. A to v době, kdy Washington je doma čím dál více zaujat kampaní před listopadovými prezidentskými volbami a v zahraničí starostmi o Ukrajinu napadenou Ruskem a o Blízký východ, kde izraelská odveta za masakr z loňského sedmého října hrozí přerůst v širší konflikt. Nejistotu kolem dalšího vývoje posiluje fakt, že Spojené státy sice neuznávají Tchaj-wan jako nezávislý stát, zároveň však dali opakovaně najevo, že napadení ostrova nebudou nečinně přihlížet, jak ostatně dosvědčují velkorysé vojenské dodávky. V nynější atmosféře podle průzkumu více voliče oslovovala demokratická pokroková strana, a ne že její největší konkurent k umím tank, ačkoli právě tuto stranu na Tchaj-wan po druhé světové válce vyhnali čínští komunisté.