Skřítek lidem, kteří chtějí svět tvořit a měnit, a ne jen pasivně přihlížet. A není vám lhostejná budoucnost planety? Pak jste si určitě všimli, že probíhá evropský týden pro udržitelný rozvoj. Akce, které se naše republika účastní od roku 2015 a letos poprvé se projektem udrž to aneb sedm dní pro planetu zapojuje i ČRo a samozřejmě i ČRo Plus. A pořád Natural. Proto se dnes vydáme do různých koutů republiky a ukážeme si několik příkladů, jak lze žít udržitelně, tedy s ohledem na přírodu a životní prostředí a také na naše peněženky, a to tak, abychom byli schopni čelit výzvám, které nám přináší globální změna klimatu. Přínosný poslech vám přeje Markéta Ševčíková.

Na tu.

A úplně nejdřív se vypravíme do Brna. Ne nadarmo se Brnu přezdívá hlavní město tuzemské ekologie. Environmentalistika se učí na Masarykově univerzitě a navíc v Brně vznikla a dodneška funguje řada ekologických organizací a nejstarší a největší z nich je nadace partnerství. Ta se udržitelnému životu věnuje dlouhodobě a už před pěti lety vyhlásila soutěž adaptér a Airwars, která má za cíl shromáždit ty nejzajímavější příklady řešení, jak se připravit na vlny sucha a veder, ale zároveň prudkých ochlazení nebo bleskových povodní. Už jich mají v databázi desítky, včetně kontaktů na jejich autory a realizátory. A v centru Brna jsem se sešla s mužem, který vy o nich nejvíc. Tak milí posluchači a my se vám hlásíme z centra Brna a jsme tady s Martinem Anderem, odborníkem na adaptační řešení v rámci globální změny klimatu z nadace partnerství. Dobrý den. Dobrý den. My jsme se, pane Martine, viděli nedávno a říkali jsme si, že si uděláme takové turné vlastně po těch nejzajímavějších projektech, které prošly nebo procházejí soutěží adaptér a Edwards a ukážeme si přímo na nich, jak to funguje. Ale ještě než se vypravíme za těmi jednotlivými projekty, tak si řekněme něco o srovnání nás a zahraničí. O Česku se často říká, že co se týče udržitelných řešení, že jsme tak spíše na chvostu z těch evropských zemí, že vlastně tady nemáme ani zvláštního zmocněnce pro klima. Odpovídá tomu i to, že jsme pořád o pět kroků za těmi nejí trend novějšími nejmodernějšími řešeními, která už se v rámci té adaptace našeho životního prostředí objevila ve světě. Já si myslím, že tu ztrátu, kterou jsme určitě před nějakými 10 lety evidentně měli, takže jít jako velmi dobře stahujeme a že řada těch řešení, o kterých se ještě před 5, 6 lety mluvilo jako o super moderních trendech, které k nám přichází třeba ze Švédska. Takže ty věci už máme teď tady. Mám tím třeba na mysli užívání tzv. strukturních substrátů pro výsadby stromů ve městech. To je taková záležitost, která vlastně umožňuje k těm stromům, které ve městech mají skutečně velmi těžké podmínky, takže ty stromy skutečně trpí. A proto právě sem přišlo tady s tou technologií strukturních substrátů, které vlastně umožňují jednak vytvořit v rámci té ulice průběžný vlastně prostor, kam si ty stromy mohou osahat vlastně pro tu vodu. Ale když se ta ulice rekonstruuje, tak se na to musí myslet. Na toto řešení si pamatuji. Před takovými 6 7 lety tady bylo prezentováno jako jedno z těch moderních řešení. A můžu říct, v dnešní době už máme řadu příkladů v českých městech, kde se tímto způsobem ulice rekonstruovali. Ty strukturní substráty se začali prosazovat. A kdo je tedy tím lídrem v oblasti těchto řešení je to ta Skandinávie pořád.