Jak to bylo doopravdy

Spor o Rukopisy? Protože tady žádné nebyly, tak jsme si je sami napsali, hodnotí historik

Jak to bylo doopravdy

Spor o Rukopisy? Protože tady žádné nebyly, tak jsme si je sami napsali, hodnotí historik
Archivní list knihy (ilustrační foto)

Plus

České národní obrození bylo období, kdy se od konce 18. století, a zejména v první polovině 19. rodil český jazyk a česky psaná literatura, kultura a společnost. Pozvolna se schylovalo k národní samostatnosti. Velkolepá idea měla řadu příznivců, kteří ovšem neváhali sáhnout k mystifikaci, dnes bychom řekli dezinformaci. Spory o literární památky, jejich skutečnou hodnotu a především věrohodnost pokračovaly i ve stoletích následujících, už ale s výrazně menší intenzitou.
Ivana Chmel Denčevová

Účinkuje: literární a výtvarný historik Radim Kopáč
Hrají: Aleš Procházka, Luboš Král, Libuše Švormová
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Režie: Michal Bureš

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • A co jsem měl dělat, když jsem ten důkaz nalezl? Měl jste mlčet?

  • Takový měl být rozhovor jazykovědce Jana Gebauera s jeho přítelem v 80. letech 19. století. Týkal se Gebauerovi práce na rozboru pravosti či nepravosti rukopisů otázkou tématem dnešního, jak to bylo doopravdy je. Národní obrození. Nevyužívalo mystifikací ze studia. Zdraví Ivana Chmel Denčevová. Oč vůbec v onom rozhovoru šlo, poněvadž Jan Gebauer podle doporučení měl mlčet. To je otázka pro hosta pořadu, literárního a výtvarného historika Radima Kopáče.

  • V letech 1816 až 1819 byly v rychlém sledu nalezeny čtyři zásadní starobylé památky české literatury. Ta nejstarší snad až z přelomu devátého a 10. století. Dnes jsou nejznámější rukopis královédvorský a rukopis zelenohorský. O pravosti a nepravosti těch rukopisů se začaly velmi záhy vést diskuse. Velmi záhy se začal polemizovat a první vlna těch polemik umlkla v roce 1840 díky dvojici Palacký a Šafařík, kteří tehdy publikovali zásadní studii, která říká, že rukopisy jsou pravé. A basta. Následných 40 let se takřka nic nedělo, až se na scénu dostávají Masaryk, filozof Gebauer lingvista a gól historik. A tito tři se začínají velice detailně rukopisu mu znovu věnovat a nakonec vyrukují s argumentem, že rukopisy jsou falzum. A když se Gebauer se svým přítelem bavil o tom, co vlastně zjistil, že skutečně je to falzum a že se tedy česká literatura trochu zakládá na podvodu. Bylo mu řečeno, aby raději o tom mlčel.

Více z pořadu