Ex libris

Proč jsou Rakušané naštvaní? Mnoho z nich ztratilo víru v liberální demokracii, píše novinář Paul Lendvai v knize Rakousko za maskou

Ex libris

Proč jsou Rakušané naštvaní? Mnoho z nich ztratilo víru v liberální demokracii, píše novinář Paul Lendvai v knize Rakousko za maskou
Rakouská vlajka

Plus

O Rakousku se u nás moc nemluví, a přitom je to země, kde se toho v posledních letech děje opravdu hodně. Přestože Vídeň pravidelně vyhrává ankety o město, v němž se žije vůbec nejlépe na světě – a taky zbytku země se rozhodně nevede zle –, panuje v Rakousku stále větší naštvání. A podle všeho se hodně odrazí i v parlamentních volbách, které budou už letos.
Ondřej Houska

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • O Rakousku se u nás moc nemluví. A přitom je to země, kde se toho v posledních letech děje opravdu hodně. Přesto, že Vídeň pravidelně vyhrává ankety o město, v němž se žije vůbec nejlíp na světě, a taky zbytku země se rozhodně nevede zle. Ono je v Rakousku stále větší naštvání a podle všeho se hodně odrazí i v parlamentních volbách, které budou už letos. Proč tomu tak je a jak vlastně vypadala cesta, po které Rakušané do dnešního stavu kráčeli? Po tom je kniha Paula Lendvay, která zatím vyšla jen anglicky a v českém překladu se jmenuje Rakousko za maskou. Je o rakouské politice od roku 945.

  • Exlibris.

  • Rakousko bylo dlouho považováno za krásný příklad úspěchu z druhé světové války a následné okupace vítěznými spojenci. Postupně vyšlo jako jedna z nejbohatších a nejatraktivnějších zemí v Evropě. S pravicovým populismem mělo problémy takřka vždy, ale v poslední době jsou stále silnější a ukazují na rostoucí nedůvěru Rakušanů v jejich stát a politiky. Navzdory ekonomické situaci, která vůbec není špatná. Letos budou v zemi parlamentní volby a zatím to vypadá, že v nich vůbec poprvé vyhraje krajní pravice, která je i na celoevropské poměry docela radikální. Rakušané přitom za posledních 100 let urazili opravdu pozoruhodnou cestu. Vždyť po rozpadu Rakouska-Uherska bylo zbytkové Rakousko státem, který nikdo nechtěl. Naprostá většina občanů se chtěla připojit k Německu, protože se cítila být Němci. Žádný rakouský národ v tu dobu a ještě dlouho poté neexistoval.

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu