Archiv Plus

Prostředky bezbřehé demokracie. Jak dočasné zdání svobody přelepit normalizačním plakátem

Archiv Plus

Prostředky bezbřehé demokracie. Jak dočasné zdání svobody přelepit normalizačním plakátem
Vladimír Brabec v televizním seriálu Třicet případů majora Zemana

Plus

Období tzv. pražského jara netrvalo dlouho, oficiálně vlastně jen od ledna do srpna 1968, ale jeho intenzita ve všech oblastech života československé společnosti zanechala tak silnou stopu, že nová garnitura, nastupující k moci po srpnové okupaci „spřátelených“ vojsk, musela hodně přemýšlet, jak vzpomínku na dočasné zdání svobody „přelepit“ novým, normalizačním plakátem.
Přemysl Hnilička

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Československý rozhlas v období tzv. normalizace obhajoval dobový status quo nejen ve zpravodajství a publicistice, ale také v dramatické tvorbě. Během 70. a 80. let vznikly desítky rozhlasových her, které se věnovaly dějinám československého i světového dělnického hnutí, temným stránkám kapitalistické hrůzovlády, ale také pozitivnímu vývoji v našich jednotných zemědělských družstvech nebo výzkumných ústavech. Hra a seriál, kterým se dnes budeme věnovat v archivu. Plus byly napsány pro to, aby ukázali pohled soudobé rozhlasové i vládní garnitury na tzv. pražské nebo československé jaro, a to pohled veskrze negativní. Dobrý poslech a zábavu přeje Přemysl Hnilička. Archiv.

  • Posaďte se, pane doktore. Děkuji, prosím za prominutí. Pane tajemník, nejsem tajemník.

  • Ale vyřizujete ty dopisy pracujících? Prosím. Dopisy. Vyřizuji. Ano, salse mám. Prosím. Jak se jmenujete? Dr. vah. Prosím. Ale já jsem se, prosím nepodepsal. Tak co vlastně rozhodl zatím?

Ostatní také poslouchají