Setkání u mikrofonu

Ivana v Japonsku: Suši, kimono, sakury i hora Fudži pohledem české novinářky

Setkání u mikrofonu

Tokio z 45. patra Metropolitní vladní budovy

Liberec

Kolegyně Ivana Bernáthová přišla do Setkání u mikrofonu vyprávět o další části své „cesty kolem světa", do země s velmi tradiční kulturou, nádhernou přírodou a jídlem, které dráždí úplně všechny chuťové buňky.
Ivana Bernáthová, Pavel Kudrna

21. června 2023, 18:04

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

Co hledáte?

Sushi, kimono, sakury, origami nebo chuť? Už víte, kam za chvíli v ČRo Liberec zamíříme v dnešním setkání u mikrofonu? Ano, do Japonska, do daleké země, jejichž umění a zvyky pomalu pronikají do evropské civilizace. Přímo na místě exotickou kulturu, města i přírodu Japonska poznávat při své cestě světem naše kolegyně Ivana Bernáthová. Ve studiu přivítám už za malou chvíli. Vás vítám teď hned.
Tak ještě jednou hezký den. A jak už jsem uvedl, hostem setkání u mikrofonu je dnes opět má kolegyně redaktorka Ivana Bernátová, která se nedávno vrátila z Japonska. Země s velmi tradiční kulturou, nádhernou přírodou a horami, se vznešenou legendární horou Fudži a jídlem, které dráždí úplně všechny chuťové buňky. Od všeho trochu si i ony ochutnala. Jsem rád, že se s těmito zážitky a s posluchači ČRo podělíš, tak tě moc zdravím a vítám ve studiu. Hezký den. Ty jsi mi nedávno říkala, že tvým snem byl Nový Zéland a letos si za úspěšně splnila. My jsme o tom také vysílali. Bylo Japonsko vysněnou destinací?
Japonska mě začalo zajímat až před dvěma lety, protože já jsem si dřív chtěla splnit ty jiné sny, třeba letět do Ameriky nebo vidět Srí Lanku a tak. A když jsem natáčela v rámci sklářských osobností Libereckého kraje se sklářem Vladimírem Kleinem, tak jsem si uvědomil a potom jeho vyprávění, protože on strávil čtyři roky v japonské to jam je, kde učil sklářské výtvarníky, že by mě ta země mohla zajímat, protože opravdu zvláštní. Je tam nádherná příroda, velké tradice. Tak jsem si říkala, že bych mohla pomaloučku přemýšlet o tom, že bych je to Japonsko navštívila. Na když už jsem letos byla na druhé straně planety, dokonce u protinožců, tak jsem si říkala, tak bychom to Japonsko mohli dát. Tak se ke mně připojila pak dcera Dominika a dokonce za námi přiletěla i dcera Anička s mým vnukem, tak tam trávili dva týdny s námi. No a ten vnuk třeba loví Pokémon, i to jsou takové virtuální bytosti. To byla taková a v reálném světě a všichni museli mé.