Americký Senát zablokoval návrh vlády poskytnout dodatečnou pomoc Ukrajině ve výši několika desítek miliard dolarů. Celkově jde ve zmíněném návrhu o 111 miliard, neboť obsahuje také pomoc Izraeli, Tchaj-wanu a financování domácích položek. Prezident Joe Biden a jeho národně bezpečnostní poradce Jackson ale ven proto ostře kritizovali opoziční republikány a šéf demokratické většiny v Senátu Chuck Schumer dokonce hovořil o možném pochodu Rusů přes Ukrajinu na západ a napříč Evropou. Není úplně jasné, co teď se zákonem bude, ale do konce roku téměř jistě neprojde. I navzdory emotivní debatě je jasné, že Ukrajině docházejí peníze na účinný boj proti Rusům, jejichž rozpočet půjde v příštím roce z celé 1 třetiny na válku. Pentagon sice informoval, že zatím má na Ukrajinu ještě necelých pět miliard, s čímž si vystačí i přes tuto nadcházející zimu. Ale další financování je opravdu nejisté. Radikální křídlo Republikánské strany si další financování nepřeje a všichni republikáni žádají, aby vláda do balíčku zahrnula robustní opatření na ochranu jižní hranice s Mexikem a výrazně ztížila imigraci do Spojených států. Sněmovna reprezentantů, kde mají republikáni mírnou většinu, schválila v květnu přísný imigrační návrh, tzv. zákon o kultuře, který by omezil schopnost přistěhovalců žádat o americký azyl a dále také možnost zaměstnavatelů je zaměstnávat prostřednictvím systému elektronického prověřování dokladů a zvýšil by i počet pohraničních policistů. Senát zatím tento návrh neprojednával a demokraté ho odmítají. Právě na imigračních opatřeních může pomoc Ukrajině nakonec úplně ztroskotat. I kdyby se zákon o podpoře Kyjeva ve válce nakonec podařilo prosadit, je zřetelné, že sázka prezidenta Putina na republikány se mu dlouhodobě vyplácí. Jako bývalý důstojník ruské zpravodajské služby hraje Putin dlouhodobou hru. V duchu tradiční ruské taktiky hybridní války a šíření dezinformací, tzv. aktivních opatření vsadil Putin v roce 2015 na tehdy velmi nepravděpodobného republikánského prezidentského uchazeče Donalda Trumpa. Rusové používají aktivní opatření k podpoře své zahraniční politiky dlouhodobě. Cílem je vyvolat chaos a nestabilitu, oslabit důvěru ve veřejné instituce a rozdělit společnost. Aktivní opatření zahrnují třeba šíření falešných zpráv a dezinformací, manipulaci s veřejným míněním prostřednictvím sociálních sítí, útoky na nezávislá média a podporu extremistických hnutí. V posledních letech tyto kroky nabraly na síle hlavně v souvislosti s invazí na Ukrajinu. Putin doufá, že Trump příští rok opět vyhraje volby a v lednu 2025 se vrátí do Bílého domu. Momentálně Trump nad Bidenem těsně vede ve většině seriózních průzkumů veřejného mínění. A i když je samozřejmě do voleb dost času na změnu, je jasné, že v Americe posiluje radikální izolacionistické křídlo Republikánské strany. V něm se skrývá nemálo Putinových obdivovatelů. Jejich triumf by měl pro demokratický svět dalekosáhlé důsledky.