O drahém cukru v Česku, o bojích na Donbasu, o trhu práce v době vysoké inflace. Také o tom uslyšíte v analýzách a názorech, které pro vás připravili renomovaní komentátoři. Pokud možno ničím nerušený poslech, tentokrát ve středu vám přeje Petr Hartman Názory a argumenty.

Do volby amerického prezidenta zbývají zhruba dva roky. V tuto chvíli není úplně jisté, zda svůj post bude obhajovat současný prezident. Přesto už nyní je zřejmé, že do Bílého domu by se rád vrátil Donald Trump. Ten totiž veřejně oznámil, že se bude ucházet o post prezidenta. Jaké má šance nejenom, o tom budu hovořit s komentátorem ČRo Janem Fingerlandem, kterého vítám ve vysílání necelé půlhodiny. Názorů a argumentů. Dobrý den. Jaké má podle tvého názoru Donald Trump šance na to, vrátit se do Bílého domu?

Myslím si, že teď se zdají mnohem menší než třeba před měsícem, ještě před pár týdny, když se očekávala ta obrovská červená nebo rudá vlna v kongresových volbách, to znamená obrovský úspěch republikánských kandidátů, to vypadalo, že bývalému prezidentu Trumpovi se podaří vítězoslavně takto se vrátit do politiky, respektive že bude se prezentovat jako ten, kdo porazil prezidenta Bidena coby taková neformální hlava Republikánské strany. Jenomže to se nestalo, protože se ti republikánští kandidáti příliš úspěšný mi neukázali. A Trump v NATO má nějaký podíl, protože on se velice značně zajímal o to, kdo bude nasazen v těch kongresových volbách. Často prosazoval velice sporné kandidáty a tito kandidáti nyní neuspěli, což znamená, že ta volba byla špatná a také, že jeho doporučení voličům nefunguje zdaleka tak dobře, jak to dříve vypadalo. Tak že tím se ta atmosféra strašně proměnila a tím pádem se také začaly dít věci, které ještě nedávno nikdo neočekával. Trumpovi se totiž podařilo v těch uplynulých letech do značné míry ovládnout republikánskou stranu, nikoliv aparát Republikánské strany, ale ono v podstatě ovládal tu stranu prostřednictvím stranických aktivistů nebo republikánských voličů. A každý, kdo se postavil proti Trumpovi třeba ve jménu toho tradičního, republikán staví proti tomu hnutí, které někteří v Americe označují jako manga, to znamená Tomajkem Erika kritiky? No tak ti byli smeteni, vytlačeni z politiky, jiní se podrobili a teď najednou po těch kongresových volbách, které ukázaly, že král je nahý nebo minimálně polonahý v případě toho Trumpova zázračné té Trumpovy zázračné schopnosti vítězi, tak to vlastně povede k tomu, že že se budou rodit noví a noví vnitrostraničtí kritici. Dokonce se to už děje, protože lidé, kteří zatím patřili k jeho spojencům, tak najednou si dovolují ho kritizovat. Minimálně se ozývaly hlasy, aby odložil ten okamžik, kdy oznámí, že bude kandidovat. A on vlastně tím, že přece jenom se rozhodl, že oznámí svou kandidaturu, tak dá se říci, že jde proti zdi, tak, jak to dělal i v minulosti. V minulosti se mu to dařilo. Teď naopak se zdá, že mu to může připravit velký pád, protože ta strana už najednou může zjistit, že už ho nepotřebuje, že pro ni přítěží. Někteří lidé, kteří byli jeho spojenci jako Chris Christie nebo Ron DeSantis budou sami chtít kandidovat ve volbách? Už to naznačují. Je tady ovšem ještě jedna možnost, že on se rozhodne jít i proti případnému republikánskému kandidátu a v tom případě by rozštěpil republikánský hlas a zajistil by vítězství jakéhokoliv demokratického kandidáta v těch příštích volbách.