Návrh státního rozpočtu na příští rok v rostoucí západní skepse z vývoje války na Ukrajině či americké republikánské primárky nejenom. Tato témata rozeberou v následující půlhodince Názorů a argumentů naši komentátoři. Příjemný a ničím nerušený poslech přeje Petr Schwarz Názory a argumenty.

Do dnešní půlnoci musí ministerstvo financí odeslat svůj návrh státního rozpočtu na příští rok. A o tom teď budu mluvit s komentátorem ČRo Petrem Hartmanem. Dobrý den. Petře, vzhledem k situaci státní kasy a zároveň ne zrovna povzbudivým výsledkům české ekonomiky je tvorba státního rozpočtu letos sledována snad ještě ostřeji než v minulých letech. Co bude nyní následovat?

Stručně řečeno, další dohadování především ministrů o to, jak by podoba státního rozpočtu na příští rok měla vypadat. Je to takový klasický systém, že vláda do konce září tedy musí předložit PS návrh státního rozpočtu a do té doby je stále ještě prostor pro přesuny peněz v rámci různých kapitol pro to, aby jednotliví ministři dokázali pro svůj resort obhájit co nejvíce peněz. Děje se tak každý rok a ani ten letošní nebude výjimkou. I když někteří ministři už nyní si stěžují na přístup ministra financí, když tvrdí, že ho zajímá především celková výše deficitu, aby to dobře vypadalo na veřejnost navenek a že už příliš neřeší to, koho by se třeba úspory měly týkat, kde by tedy měly být přidány peníze nebo naopak odebrány? A například některé resorty, týká se to školství, tvrdí, že pokud by ten návrh se neměl lišit od toho, co tady je nyní na stole, tak že by resort školství těžko sháněl peníze i na to, co musí vyplácet podle zákona, tak, jak byly například nastaveny příjmy pedagogických pracovníků. Takže uvidíme také, jak se vládě podaří ve sněmovně překonávat obstrukce a prosadit tzv. konsolidační balíček, protože ten rovněž neměl být součástí, zjednodušeně řečeno návrhu rozpočtu na příští rok, protože počítá s různými příjmy, které potřebují právě změnu příslušných zákonů. Petře, děkuji, na slyšenou.