Vláda Petra Fialy vyřídila školskou kapitolu státního rozpočtu takovým způsobem, že se dá mluvit o útoku na vzdělávací politiku. Zůstává nad tím rozum stát. Nejen proto, že premiér i ministr školství vzešly z univerzitního prostředí a významu vzdělání dobře rozumí, a přesto předložili do sněmovny nejhorší školský rozpočet za mnoho let. Výdaje této kapitoly oproti původním nesmyslným návrhům nakonec neklesly. Stouply o čtyři miliardy, ale reálně se jejich podíl na HDP v roce 2024 sníží a bude pod průměrem vyspělých zemí. Jak uvedl nedávno šéf think-tanku idea ekonom Daniel Münich, je to už potřetí od roku 2022 a také výhled na další léta je klesající. Přitom v programovém prohlášení se vláda zavázala dostat výdaje na vzdělávání v poměru k HDP alespoň na průměr vyspělých zemí v koaliční smlouvě její konkrétní číslo 5,2 %. A teď se vzdaluje Česko od zemí OECD směrem dolů a výdaje činí méně než čtyři %. Takto zachází se vzděláním jen vláda, která vede zemi do minulého století. Učitelé nedostanou tisíckrát slíbených 130 % mzdy v ekonomice v příštím roce sotva 113. Regionálnímu školství budou chybět peníze na kuchařky, školníky ekonomiky nebo správce IT. Víc by měli dostat vysoké školy. I když ministrova kritika má racionální jádro, ČR musí být do 10 let centrem vzdělanosti a nových myšlenek. Musíme mít školy, které rozvíjí každý talent, musíme mít univerzity, kam se hlásí talentovaní studenti z celého světa, a musíme mít a respektovaná centra vědy, jejichž výsledky budou svět měnit. Toto nejsou moudré rady nějakého kritika vlády a její pomýlené vzdělávací politiky. To jsou slova premiéra Fialy na konferenci Česko na křižovatce o vizích. Pár dní nato schválila vláda nejhorší rozpočet školství za několik let. K tomu se nedá rozumět. Vedle šetření také kabinet celou dobu mlží, kličkuje a hraje s lidmi ve školství nedůstojnou hru. Nejprve měli dostat 130 % platu všichni pedagogičtí pracovníci, pak aspoň učitelé. Mě na to přece zákon. Ten ale sama koalice oslabila, aby se mohla vláda závazku vyhnout. Jistě, Fialův kabinet musí řešit jednu krizi za druhou, ale ani to není omluva. Vzdělávání je strategická priorita, stejně jako obrana a vládní politika bude mít dlouhodobé negativní dopady na mladé lidi, na pracovní trh, na konkurenceschopnost Česka i na kvalitu demokracie. Například Hospodářská komora, která by mohla tlačit na dotace nebo na nižší daně, ve své analýze píše klíčem postcovidového restartu ekonomiky reagujícího na vzrůstající ceny energií a komodit Green Deal válečný konflikt v Evropě je vzdělávání je čím dál, tím víc zřejmé, že investice do technologií bez investic do vzdělávání nebudou fungovat. Konec citátu, vzdělání je tedy jedno z mála oblastí. Na jejich podpoře a směřování se shodne vláda, opozice, byznys, školy, rodiče, ekonomové, sociologové. Panuje tu výjimečná společenská shoda. Existuje dokonce kvalitní všeobecně sdílená strategie vzdělávací politiky 20 30 +. Vláda Petra Fialy je slovně součástí, ale svými nejen rozpočtovými činy jde proti všem.