Názory a argumenty

Petr Holub: Praskla realitní bublina? Rozhodně se něco stalo

Názory a argumenty

Petr Holub: Praskla realitní bublina? Rozhodně se něco stalo
Kritéria pro přidělování obecních bytů v městské části Brno-sever jsou podle odborníků diskriminační

Plus

Realitní bublina v Česku nebyla, proto ani nemohla prasknout. Tak zní převládající výklad poměrů na trhu s byty. Ovšem stejný příběh vykládaly realitní společnosti a banky ve Španělsku během roku 2008, když v pyrenejské zemi došlo k historickému krachu cen nemovitostí.
Petr Holub

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Realitní bublina v Česku nebyl, a proto ani nemohla prasknout. Tak zní převládající výklad poměrů na trhu s byty. Ovšem stejný příběh vykládali realitní společnosti a banky ve Španělsku během roku 2008, když v pyrenejské zemi došlo k historickému krachu cen nemovitostí. Obavy z nebezpečného vývoje na tuzemském trhu s byty posílili ve středu, když Český statistický úřad zveřejnil data o vývoji cen nemovitostí za druhé čtvrtletí. Dosud realitní analytici obvykle připouštěli, že na přelomu let 2021 a 2022 ceny bytu vyskočily rekordním tempem. Potom někdy v druhé polovině roku 2022 začaly klesat. Dolů šly také počátkem roku 2023, ovšem jenom mírně. Dokonce se po extrému z minulého roku stabilizovaly a někteří realitní makléři se už v létě odvážili zveřejnit zprávu, že zase začínají růst. V rozporu s tím i hlášení Českého statistického úřadu, které je při vší své neúplnosti jediným věrohodným zdrojem k bytové situaci. Ceny starších českých bytů tedy ve druhém čtvrtletí meziročně klesly o pět %, nové byty v Praze o sedm %. Příliš dramaticky to nezní, ovšem jde už o čtvrtý mezičtvrtletní pokles řadě. Navíc nejde o reálné hodnoty bytu. Pokud by se započetla inflace, ceny bytů se proti loňsku snížily o 15 až 20 %. Po prasknutí spekulativní bubliny se ve Španělsku snížily o 30 %. Zdejší poměry tedy nejsou od španělské historie roku 2008 příliš daleko. Není důležité, jak se nějaký ekonomický jev pojmenuje. Zásadě jde o to, jaký dopad bude mít pro pokles cen následující po nafouknutí spekulativní bubliny, třeba se nic nestane, jak se snaží vysvětlovat obchodníci s realitami. Ve Španělsku se dostala značná část realitních a stavebních firem do platební neschopnosti a důsledkem byl pokles produkce ve stavebnictví. V Česku se sice výstavba bytů rovněž omezuje, není to však dramatické a brzy se to může obrátit k lepšímu. Praskla bublina ve Španělsku zároveň způsobila, že by ty ztratily na hodnotě. Banky žádali rychlejší splacení hypoték a 1000 rodin tak přišli o bydlení. Ani to se v Česku neděje. Ovšem přihodilo se něco podobného. Nevěřím tomu, že bych někdy získal byt do vlastnictví, řekl jeden mladý architekt, který nepochybně nepatří k nejchudší části populace. Stavitelé bytů tak přinejmenším přicházejí o svou klientelu. Není tedy nutné hned mluvit o tom, že také v Česku prskla spekulativní bublina v realitách. V každém případě však došlo k tomu, že se změnil trend. Dříve se možná předpokládalo, že bytová výstavba ve městech pomůže mladé generaci. Teď se musí zaměřit na spekulanty, kteří by ty považují za finanční produkt, na kterém se dá vydělat. Přejme jim, ať to vyjde.

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají