Názory a argumenty

Petr Holub: Nikdy nepodceňujte šejky. Nafta zdražila o deset korun

Názory a argumenty

Petr Holub: Nikdy nepodceňujte šejky. Nafta zdražila o deset korun
tankování PHM, ilustrační foto

Plus

Uklidnit veřejnost tvrzením, že nejhorší zdražování už máme za sebou a že inflace bude klesat stále rychleji, se pokoušejí ekonomové i představitelé státu. V zásadě mají pravdu, cenový šok v oblasti energií vyvolaný nedostatkem plynu na přelomu let 2021 a 2022 byl něčím zcela mimořádným.
Petr Holub

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Uklidnit veřejnost tvrzením, že nejhorší zdražování už máme za sebou a že inflace bude klesat stále rychleji, se pokoušejí ekonomové i představitelé státu. V zásadě mají pravdu. Cenový šok v oblasti energií vyvolaný nedostatkem plynu na přelomu let 2021 a 2022 byl něčím zcela mimořádný. Neznamená to však, že každé další zdražování vyloučeno. Může se o tom přesvědčit každý, kdo zajede k pumpě natankovat plnou nádrž svého auta. Ceny benzinu i motorové nafty přeskočili 40 korun za l. Doufejme, že jenom dočasně. Každý si přece vzpomíná na začátek léta, kdy se nafta prodávala těsně nad úrovní 30 korun a kdy benzin stál 36 korun. Ty však zafoukala na globálních trzích studená vichřice a nafta či benzin stojí tolik, kolik nestáli nikdy v historii. Pokud necháme stranou krizové období mezi březnem a listopadem loňského roku. Vlastně se dalo s něčím takovým počítat. Elektřina a plyn zdražil i na světových trzích během energetické krize až na desetinásobek. Dosud jsou dvakrát nebo třikrát dražší proti cenám obvyklým v minulém desetiletí a nikdo dosud příliš vážně neslibuje, že se někdy vrátíme k cenám. Předpis i ropa ovšem loni zdražila jen na úroveň 120 dolarů za barel, tedy na dvojnásobek ve srovnání s obdobím 2015 až 2020 a na stejnou úroveň jako v letech 2010 až 2015 schopni sejít se. S tím samozřejmě nemohly být úplně spokojeni. Zvláště když letos na jaře začala cena za barel padat k 70 dolarům. Vzhledem k tomu, že mají k dispozici užitečný nástroj jménem kartel OPEC, dokázali z ní, že celosvětovou produkci a postupně vytlačily cenu ropy nahoru do té míry, až se všichni obávají, že překročí úroveň 100 dolarů. To má přirozeně dopad na cenu pohonných hmot na pumpách. Za pozornost ovšem stojí, že cena za l záhy po zásahu producentů ropy překročily čtyřicetikorunovou hranici, což se například ve zmíněných letech 2010 až 2015 nepodařilo. Také zpracovatelé ropy a distributoři benzinu potřebují svou marži. Mrazivá připomínka o tom, že s nepříjemnou inflací se budeme muset naučit žít, má v tuzemsku tragikomický rozměr. Zdejší vláda se loni v létě rozhodla snížit spotřební daň z benzinu a zvláště z motorové nafty. U nafty to vydrželo celý rok, a tuzemští řidiči proto měli díky tomu nejlacinější motorovou naftu v Evropě na úrovni příjemného období před rokem 2020. Letos v létě, když se cena ropy začala zvedat a ke všemu ještě oslabila koruna, vláda opět spotřební daň zvýšila. Šoféři tak všechno schytali najednou. Zkušenost od benzinové pumpy přinesla aspoň jedno poučení nikdy nepodceňujte ropné šejky ani neočekávejte, že vám zdejší vláda zajistí bezstarostný svět.

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají