Z poslední zprávy Eurostatu o cenách plynu a elektřiny musel člověk tak nějak získat dojem, že nejvyšší ceny se ve druhém pololetí minulého roku platily v Česku. Informace nebyly úplně nové, přesto díky poutavé prezentaci z Bruselu převzaté v tuzemských médiích vznikl poprask, který ještě přiživil premiér Petr Fiala, když prohlásil, že statistika neodpovídá realitě a že odhalí toho, kdo do tuzemské statistiky napsal tak vysoká čísla. Pozvu si zástupce energie, firem, ale i orgánů, které se na statistických číslech podílejí, uvedl premiér podle internetových serverů. Tím si naopak vysloužil kritiku, protože zpochybňovat statistické údaje, které mimo jiné shromáždil Český statistický úřad a Energetický regulační úřad, se nesluší pro premiéra demokratické země, která právě nemá zásadní problémy. Ve zmíněném poprasku se ztratila věcná informace, která byla v základu poněkud dryáčnicky. Tiskové zprávy z Bruselu skutečně oznámili, že cena plynu rostla v druhém pololetí v Česku nejrychlejším tempem. U elektřiny jsme byli druzí po Rumunsku. Možná to spočítali správně, možná to úplně přesné nebylo. Zásadě se však člověk z takové zprávy mnoho nedozví. Důležitější by přece bylo vědět, kolik se platí v jednotlivých státech a jak vysoká cena to je v rámci Evropy. V databázích Eurostatu jsou ovšem takové informace k dispozici. Konkrétně Čechům na početli statistici průměrnou cenu 39 eurocentů za kilowatthodinu elektřiny, případě plynu 19 centů za kW hodinu. Jakkoli energetické firmy tvrdí, že dodávají elektřinu za významnější cenu, odpovídají uvedené tarify tzv. cenovému stropu, který stanovila vláda na dodávku energií domácnostem od ledna 2023 a který podle výpočtu cen topolu odpovídá zhruba devíti korunám za kWh elektřiny včetně distribuce a čtyřem korunám za kWh u plynu. Cenový strop řadě domácností pomohl a snížil cenu dodávky. Jak dodavatelské firmy neopomněli informovat. Z toho je zřejmé, že ceny uváděné Eurostat nejsou úplně mimo realitu, i když i třeba s úplnou přesností nezachytili, jak se domnívá například premiér Fiala. Navíc není pochyb, že statistici z Bruselu a Prahy poskytli jednu opravdu užitečnou informaci cenové stropy u elektřiny i plynu jsou ve srovnání s evropskými cenami hodně vysoko. Vyšší ceny platily v druhé polovině minulého roku, tedy na vrcholu zdražování v obou případech jen tři země, respektive jejich spotřebitele. Proto by bylo namístě, aby si také tuzemští dodavatelé účtovali o poznání nižší tarify, než je cenový strop. Ve svých tiskových zprávách se ostatně k nižším cenám hlásí doby. Tak nečinilo. To by prokázal, že neumí plyn nebo elektřinu dobře nakupovat, případně že chce své zákazníky, jak se říká, oholit.