Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka představil svůj návrh důchodové reformy, a to včetně podrobných propočtů. Kdo kdy.

A jak půjde do důchodu? Pro řadu lidí to bylo nemilé překvapení, protože sám ministr minulosti tvrdil, že dnešních padesátníků se už i reforma nedotkne. Tabulky ale ukazují, že to není pravda. Nejenom, že se posouvá hranice odchodu na penzi za hranici 65 let. Výrazně se také snižuje poměr mezi důchodem a průměrnou mzdou. Jinak řečeno, do důchodu se půjde později a za méně peněz. Pokud ale minimální důchod dosáhne 20 % průměrné mzdy, dalších 10 % bude zásluhová částka, jde důchodce vezme na to, aby měl dispozici částku potřebnou k důstojnému životu. Česká legislativa pojem důstojný život, zejména pak ve stáří, nezná. Listině základních práv a svobod se hovoří o tom, že každý má právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří. Co to je? Na tom se musí dohodnout společnost. Návrh ministra Jurečky naznačuje, že právo na přiměřené prostředky ve stáří má být podle politiků realizováno z větší části osobními úsporami. Stát stanoví základ, na němž se dá stavět. Zbytek si musí zajistit občané sami. To si ale žádá dlouhodobou investici v trvání desítek let, tedy čas. A ten už někteří čekatelé na nový důchod nebudou. Pokud by Jurečkův návrh nakonec vejít v platnost, všechny jistě pochopí, že s důchodovým systémem se musí něco udělat a že také nejvyšší čas. Nemělo by to být ale na úkor určité skupiny lidí, které navíc ministr sliboval, že nebude do nové konstrukce penzí zahrnuta. Reforma penzijního systému bude postavena na celospolečenském konsenzu, který zajistí dlouhodobou perspektivu, píše se v programovém prohlášení vlády Petra Fialy. Zatím se o konsensu nedá hovořit, a to není v pěti koalici, která Jurečkův návrh ještě ani neschválil. Shoda celé společnosti ale znamená, že návrh reformy bude podporovat také opozice, ale hlavně, že se s ním v principu bude moci ztotožnit každý. Toto bude těžké, pokud reforma nedává dost času k náběhu, a tedy k zajištění na stáří jinou formou než státním důchodům. Důchodové reformy se dělají po celém světě, ale vždy je potřeba nějaký čas, než se naplno rozběhl. Právě proto, aby všichni dostali stejnou šanci a celou reformu neodnesli lidé, kteří právě teď mají špatný ročník narození. Jen si v ní například už od roku 2007, že v roce 2031 se bude do penze chodit v 67 letech čtvrt století. To už je na spoření na důchod docela dost času. Jurečkův návrh důchodové reformy možné dobrým vykročením k úsporám v systému. Ostatně tím je také motivován. Stárnutí obyvatel i neúprosný. Neláme si ale moc hlavu s tím, jak velký by měl být, že jsem jí přechodu jí polštář, aby někteří novo důchodci nenarazili na zem. Zcela se potom vyhýbá debatě o definici přiměřenosti zabezpečení na stáří, o důstojnosti života nemluvě o tobě. Ale celá debata měla začít teprve pak nechť přijdou neúprosná čísla.